Nejčastější nemoci sladkovodních ryb

Neinfekční a infekční

Neinfekční nemoci mohou mít charakter mechanického poranění kůže nebo šupin, řadíme zde i otravy ryb nebo nemoci způsobené špatným krmením, například hypovitaminózu. Tyto nemoci jsou v menší, nebo větší míře nebezpečné pro rybu samotnou, nepředstavují však nebezpečí pro ryby v jejím okolí (samozřejmě nejde-li o zamoření celého rybníka, případně o špatné krmení celého chovu). Neinfekční nemoci lze jednoduše charakterizovat jako ty, které nejsou nakažlivé. Infekční nemoci pak představují vysoké potenciální nebezpečí pro celý rybník, případně chov. 

Jak poznat nemocnou rybu?

Důvěřujte primárně svému úsudku, v první fázi tedy tomu, co vidíte. Ne vždy, ale většinou nemocnou rybu poznáte. V případě plného zdraví mívají ryby obvykle rychlé reflexy, mrskají sebou, mají neporušenou kůži a šupiny, čisté žábry, čistý řitní otvor i močopohlavní bradavku a jiskrně svěží, nezakalené oko.

Definice nemocí

Nemoci procházejí různými stádii, od stádia latentního, což jsou první příznaky zasažení organizmu, ještě ne tolik patrné, přes stádium prodromální, tedy čas nechutenství a ztráty reflexů, až po stádium manifestační, projevující se plným nástupem nemoci. Podle intenzity projevů a doby trvání se nemoci ryb dělí na překotné – ty trvají jen pár minut a velmi často končí smrtí, akutní – u těch se příznaky dostavují v řádu hodin a mají rychlý průběh, a chronické – zde nemoc probíhá velmi pomalu, trvá řádově měsíce i roky, aniž by se projevovala agresivně.

Detailní dělení nemocí a nejčastější z nich

Konkrétněji dělíme nemoci na virózy, bakteriózy, mykózy, protistózy a parazitózy. Velmi často vyvolává jedna druhou.

Virémie kaprů:

Jak název napovídá, tato na jaře se objevující virová nemoc postihuje převážně kapry. Zaregistrujete-li tyto ryby, jak se hromadí u břehu a ztrácí reflexy, měli byste se mít na pozoru. Toto zákeřné onemocnění může mít na svědomí i celou obsádku. Takto nemocné ryby jsou nafouklé, mají vypoulené oči, odstávající šupiny, často i krváceniny na žábrách a kůži, mnohdy doplněné o výhřez řitě a překrvení močopohlavní bradavky.

Kapří herpesviróza:

Herpesvirus CyHV-1, CyHV-2, způsobující toto virové onemocnění, nejčastěji postihuje kapry obecné, kapry KOI a nezřídka také karasy stříbřité.  I v tomto případě se ryby hromadí u břehů a jsou apatické, nebo naopak velmi hyperaktivní. Herpesvirus může, stejně jako virémie, zlikvidovat kompletní obsádku.  Projevuje se slizem na kůži a žábrách, světlým, nebo naopak červeným zabarvením kůže, zapadlýma očima, anemickými žábrami a krvavými fleky na kůži a ploutvích.

Erytrodermatitida

Jedná se o bakteriózu, která postihuje nejčastěji kapry, karasy, cejny a štiky. Takto postižené ryby se shromažďují v zarostlých částech rybníka, vyznačují se tmavým zbarvením a nepřijímáním potravy. Na těle ryb se při erytrodermatitidě objevují zánětlivá ložiska, která se v pozdějším stádiu rozšiřují a odhalují svalovinu.  

Furunkulóza lososovitých

Toto onemocnění postihuje převážně pstruhy a siveny. Ryby jsou při něm apatické a ztrácejí přirozené reflexy, často plavou nekoordinovaně a nepřijímají potravu. Postižené ryby mohou mít krvavé oči, oku neviditelnými příznaky jsou zduření střev a krvavé podlitiny na játrech.  

Flexibakterióza žaber

Další z nemocí, která trápí převážně pstruhy a siveny, je flexibakterióza žáber. Projevuje se jejich zduřením, překrvením, zvýšenou produkcí slizu a následnou nekrózou.

Bakteriální rozpad ploutví

Kapři a ryby z čeledi lososovitých mohou být postiženi bakteriemi vyvolávajícími rozpad ploutví. Takto postižené ryby špatně plavou a mají stažené ploutve s viditelnou nekrózou, nejčastěji v oblasti ocasní, řitní a hřbetní.

Skvrnitost ryb

Nepříjemným onemocněním, jímž je ohrožená široká skupina ryb, je skvrnitost. Mohou se sní setkat cejni, plotice, štiky, candáti, lipani i tolstolobici. Projevuje se ztrátou šupin a rudými fleky, z nichž vznikají bolestivé vředy.

Povrchové zaplísnění ryb

Jedná se o plísňové onemocnění, jímž mohou trpět všechny druhy sladkovodních ryb. Objevuje se často po mechanickém poranění, na jehož místě časem vznikají bílé rozšiřující se chomáčky. Ty napadají jak povrch těla, tak jednotlivé orgány.

Ichtyosporidióza ryb

Tmavě zbarvené ryby se zvětšeným tělem mohou trpět právě tímto typem mykózy. Ta může přejít až v zaplísnění tlamy a orgánů, případně v ztrátu ploutví. Byl-li zasažen také mozek, ryby často plavou na boku a škubou sebou, při zasažení plynového měchýře polehávají po dně a při zasažení svalů trpí viditelnými a rozsáhlými vředy.  

Ichtyobodóza

Jedná se o typ protistózy postihující sladkovodní druhy ryb, zejména ty bez šupin, například sumce. Řeč je o parazitovi, který na rybě hoduje a vysává ji. Jeho přítomnost se projevuje šedomodrými okrsky na kůži a ploutvích a našedlými žábrami. Takto nemocné ryby často hynou ve velkém, zdánlivě na udušení.

Další onemocnění parazity

Vedle výše uvedených onemocnění mohou sladkovodní ryby napadat celé skupiny parazitů, ať už na povrchu těla nebo uvnitř orgánů. Ryba může sloužit jako hostitel, ale stejně tak jako mezihostitel. V těle ryb mohou hodovat a přežívat různí červi, hlísty, motolice či tasemnice.

Jak nemocím ryb předcházet?

Stejně jako v lidském světě, i v tom rybím platí, že nejdůležitější je prevence. Základem je tedy udržování čistoty sádek, kvalitní krmení, včasné nasazení medikace, karanténa nemocných kusů a pravidelné kontroly. Jste-li rybář amatér, máte v prevenci omezené možnosti. I vy však můžete volit kvalitní krmení a kvalitní pomůcky umožňující šetrný lov, například podběrák nebo podložku. Mnohdy je totiž původcem specifických nemocí právě mechanické poškození kůže a různé oděrky. To, co můžete udělat vždy, je na to, že s rybami něco není v pořádku, upozornit.