Budete-li se držet následujících rad, výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. To vám garantujeme!
Po hlavě do toho!
Proč studovat rybářské publikace, na co se zapisovat do rybářských kroužků, k čemu vyhledávat informace o jednotlivých rybářských technikách? Učený přece z nebe (ne)spadl a všechny potřebné zkušenosti jednoduše načerpáte u vody. Veškerá příprava je pouze ztráta času a ryby přece čekat nebudou, to je nad hvězdy jasné.
Chci rybu a hned!
Půlhodina, hodina nebo snad hodina a půl bez záběru? Sbalte vybavení a jděte vyčkávat ostatní smolaře do známé rybářské putyky v blízkém okolí. Trpělivost přece přináší růže, nikoli ryby. Tak proč opětovně ztrácet čas, když ten je – zvláště u nedočkavých rybářů – obzvláště drahý!
Nekecej mi do toho!
Vyrážet k vodě se zkušeným rybářem nebo snad otcem či dědečkem, kteří se rybářskému řemeslu již nějaký ten rok věnují? Proč? Ještě by vám vaše úlovky záviděli nebo se snažili radit v situacích, které pochopitelně máte v malíčku. Poslouchat několik dlouhých hodin neustálé poznámky a chytré rady? Ani náhodou! Toho máte jistě dost doma. Co z toho plyne? K vodě se vydejte jedině sami nebo v doprovodu ovíněných přátel z nějakého blízkého restauračního zařízení.
Na velikosti záleží!
…a kdo tvrdí opak, ten si lže do kapsy. Malá ryba – není ryba! Tím se řiďte během každé návštěvy rybářského revíru. Pokud neulovíte rybu, která přesáhne délku vaší natažené paže, pak bylo veškeré vaše počínání zcela zbytečné. A budeme se opakovat, ale i v takovém případě se jedná o naprostou ztrátu času. Mějte to prosím na paměti.
Na výběru vybavení nezáleží
Co je nejdražší, to je nejlepší – to dá přece rozum. Proč kupovat specifický druh prutu, když to ryby stejně nepoznají? Jak v jednom známém filmu tvrdil Mirek Donutil: „Mám velmi jednoduchý vkus, spokojím se vždy s tím nejlepším!“ – a tímto výrokem se od nynějška řiďte také vy!
Jsem venku, můžu si dělat, co chci!
Poházené papírky, plechovky od piva, sáčky, zbytky z nesnědeného oběda a odpolední svačinky - přesně tak by po vás mělo vypadat místo, které opustíte. Během svého pobytu u vody si také dejte pořádně záležet na tom, abyste dělali pokud možno, co největší hluk. Přizvěte si na pomoc kamarády z vedlejší hospody nebo věčně nespokojeného vnoučka, jehož řev se bude rozléhat celým revírem. Zkrátka a jednoduše se chovejte tak, aby o vás věděly nejen ryby, ale i ostatní rybáři snažící se o nějaký ten úlovek.
První neúspěchy? Vyměňte rybaření třeba za vyšívání!
Nakoupili jste ty nejlepší pruty, nejchutnější návnady a silné vlasce – to by bylo, abyste neulovili pořádného macka! Pokud ani po druhé, nedej bože třetí návštěvě rybářského revíru nepřijde očekávaný úlovek, vybodněte se na to a vyměňte rybaření za jinou aktivitu. Zkuste své štěstí třeba při vyšívání nebo horolezectví. Proč se taky věnovat něčemu, co nepřináší žádné výsledky. No ne?
A teď vážně…
Doufáme, že všechny rady týkající se toho, jak se stát špatným rybářem, jste vzali s nadsázkou a humorem. Takový byl totiž původní záměr tohoto článku. Ve své podstatě jsme však výše vyjmenovali základní chyby, kterých byste se neměli dopouštět v případě, že chcete, aby se rybářství stalo nejen vaší vášní, ale zejména koníčkem.
Tak tedy pozor: zaručený návod na to, jak se stát špatným rybářem máte přímo před sebou!