- 1. díl: Začalo to slibně, skončilo to tou nejvýjimečnější rybou
- 2. díl: Opravdu to nemůže být lepší?
- Technika a vybavení: Montáž ze dvou jednoháčků a rousnice
- Sumci a mýty: Skutečnost, nebo přehnané obavy?
- Co si z toho odnést?
Cílovou destinací byla přehrada Hracholusky, kde jsme doma a voda tam klesla o skoro šest metrů. To pro nás znamenalo, že jsou ryby koncentrované na menší ploše, takže šance, že vysněného dvoumetrového sumce Jakub najde, byla o něco větší.
1. díl: Začalo to slibně, skončilo to tou nejvýjimečnější rybou
První den byly podmínky skvělé a Jakub se hned vydal na vodu. Bylo na něm vidět, jak mu září oči a že je kvůli rybám schopný zapomenout na hlad i žízeň. Potvrdilo se nám ale zlaté pravidlo – sumci si prostě žádají hodně trpělivosti.
Jakub měl dvě ryby, ani jednu ale nevytáhl. Podle jeho slov naději neztrácel, navíc Hracholusky nezná tak dobře jako jiné vody, proto se snažil nejen lovit, ale i poznat terén a chování ryb.
Druhý den přinesl zvrat, Kuba volal, že má sumce! Sice ne největšího, ale rozhodně stálo za to se na něj podívat – nádherná ryba s unikátním mramorováním. Každý sumec je jiný a v tom je jejich kouzlo.
Druhý sumec, kterého Jakub vytáhl, měřil víc než metr a my jsme získali naději, že se na ty dva metry dostanem. A pak to přišlo. Třetí ryba, tentokrát skutečné monstrum! Sumec měl přes 2,20 metru a byl to nezapomenutelný souboj. Jakub si ji musel tvrdě vybojovat, ale stálo to za to. „Nikdy jsem neviděl takového sumce. Nemůže to být lepší.“
2. díl: Opravdu to nemůže být lepší?
Druhý den hodně foukalo, což znamená, že ryby vnímají mnohem více šňůry, přesně vědí kde jste, co děláte a kam se pohybujete. Dokonale jim k tomu slouží Weberův aparát. I přesto jsme se na vodu vydali a zkusili nějaký úlovek najít. A podařilo se hned několikrát!
Taháme krásné kousky, které mají i přes 2 metry. Ten největší má rozhodně okolo 100 kilogramů. Na tuto vodu je to neskutečně geneticky stavěná ryba, pro kterou jezdí spousta rybářů za hranice Česka. Nám se ji povedlo chytit 15 minut jízdy od Plzně.
Technika a vybavení: Montáž ze dvou jednoháčků a rousnice
Při lovu sumců se Jakub spoléhal na osvědčenou montáž ze dvou jednoháčků a jako návnadu si vybral rousnice. Každý háček směřoval jinam, aby měla nástraha maximální pohyb. Jaké vybavení se nám osvědčilo?
-
Rousnice jako návnada skvěle fungují.
-
Soustava olůvek – horní a střední, které dobře vyklesává nástrahu.
-
V hloubce a za silného větru je potřeba větší olovo (150 až 200 g), v mělčí vodě stačí 100 g.
-
Dnes je populární fluorokarbon, ale v sumcařině je lepší vlasec, a to Super soft mono, aby měla nástraha přirozený pohyb.
Sumci a mýty: Skutečnost, nebo přehnané obavy?
V posledních letech se vedou debaty o tom, zda se sumci přemnožili a ničí ostatní druhy ryb, hlavně candáty. Ptali jsme se Jakuba na jeho názor a má v tom jasno. „Žádný vrcholový predátor se v přírodě nemůže přemnožit. Sumec se s candátem dobře snáší. Ten hon na sumce je zbytečný.“
Po třech náročných dnech jsme měli jasno – na Hracholuskách jsme zažili rybářské eldorádo. Každá ryba byla unikátní a bojovala s neskutečnou energií. A to i proto, že ani jedna z nich nebyla nikdy dřív na prutě – žádné zranění, jen čistá síla přírody.
Co si z toho odnést?
-
Na sumce si vezměte pořádné vybavení (prut, naviják, vlasec), abyste je úplně nezničili několikahodinovým zdoláváním – musí to být rychlá akce.
-
Při zdolávání ryb z lodi/bellyboatu je nenechávejte, aby zapluly pod vás – prut by ztratil parabolickou akci a mohl se tak zlomit.
-
Každá ryba se počítá.
Jakub se po 20 letech na tuto vodu vrátil ve velkém stylu a ukázal, že i když lov sumců není snadný, s tou pravou technikou, trpělivostí a nadšením přijdou i ty největší úspěchy. „Makat, makat, svatý Petr to vidí. A pak to přijde.” A přišlo – několik sumců přes dva metry!
Co bude příště? Napište nám, kam se máme vydat na další výpravu za těmito obry.
