Budu se snažit napsat vlastní zkušenosti ze závodu, které budou pochopitelně kladné i záporné. A také jaké taktiky při závodech volím.
Začneme tou horší stránkou, která mě odrazuje od běžné rybařiny:
V posledních letech mě rybářské závody velice odrazují. A to z mnoha důvodu. Často se mi stává, že organizátor závodu stanovuje větší počet lidi na konkrétní danou lokalitu. Peníze na prvním místě, jak se říká. Čím víc rybářů přijde, tím více vydělám. Abych měl 10 metrů vedle sebe rybáře mi moc pohodové chytání nepřijde. Mě rybařina dodává hlavně pohodu u vody a vychutnání si přírody, kde nesmí chybět odpočinek od okolního chaosu. A tohle na závodech si málokdy vychutnám.
Neříkám, že si nedám jedno, dvě piva. Ale abych se tam s prominutím "ožíral", to mi moc na úrovni také nepřijde.
Jaké typy závodu jsem si oblíbil:
V poslední době jezdím na větší vody, kde se závody konají déle jak na 24 hodin. Poslední závody, na kterých jsem byl, byly organizované na 3 dny. Voda byla o rozloze 200ha. Místa jsou tak pěkně rozdělená do sektoru a máme své soukromí. Hlavně se nám nikdo nemotá mezi pruty a silony, což velice oceňuji. Na každý sektor je daný rozhodčí, takže nám nevzniká žádný chaos, aby rozhodčí nestíhal zapisovat dané úlovky.
Jako krmení volím vždy to, které mám odzkoušené, a které mi nejvíce fungují. Nestalo se mi, abych někdy na závodech zkoušel nové návnady, které jsem ještě neměl čas vyzkoušet. Na závodech se přece snažíme vyhrát a volíme tak to, co nám funguje. Například: Návazce, háčky, krmeni apod. Takovou taktiku volím vždy, když danou lokalitu znám a kde jsem už také chytal. Málokdy jezdívám na závody, kde jsem ještě nechytal a nevyzkoušel si moje odzkoušené návnady. Závody bývají také hodně o štěstí. Hlavně v první částí závodu, kde si vybíráme nebo losujeme naše lovné místo. Tady právě základ úspěchu, na závodech je vždy na vylosovaném místě. Když na závodech vylosujeme místo, kde se nenachází žádné lavice nebo překážky, které ryby mají v oblibě, tak je to těžký boj o umístění. Někdy se prostě na určitých místech ryba nenachází.
Záleží také, v jakém období se závody konají. V červenci nebo červnu, když máme nejteplejší měsíce, volím mělčinu. To je roky odzkoušená volba, která mi v létě horkých dnech často vychází. Když se naopak ochladí volím hlubší místa. Nejlepší místa jsou sektory, kde máme na výběr z dvou variant.
Když danou lokalitu neznám a ještě jsem neměl tu čest zde rybařit. Hloubky vybírám stejná všude, ty fungují na každé vodě stejně. Jen krmení volím jiné než na vodě, kterou znám. Proto si beru převážně více krmení, kdybych se netrefil do dané příchutě, dané vodě. Převážně 2 maximálně 3 příchutě boile beru k vodě. Není dobré krmit více příchutěmi. Boile začíná mít svoji stoprocentní účinnost, v té době, když ryby se na váš boilies naučí. Takřka daný druh boile vyhledávají. A to z důvodu věrnosti.
V létě volím masové příchutě, ale na každé vodě funguje vždy něco jiného. Mohou to být návnady pouze na dně, jinde zas plovoucí. Jako jediná návnada, která funguje na každé vodě hlavně na závodech, jsou pelety. Především menší průměry. Tím nikdy rybu neodradíme, spíš naopak.
Na závodech se snažím také co nejméně krmit. U vody se nachází mnoho soutěžících a návnad už tak ve vodě bude dost. Ryba se tak rychle nasytí. Hlavně od všech návnad od ostatních soutěžících a nemusí se k naší nástraze dostat. Často se bavím, když vidím na závodech rybáře, ještě když to nikde nebere, pořád furtovat kýblem krmení.
Ano, když se mi naopak na lovném místě objeví ryby, tak přikrmím jemnějšími nástrahami, abych rybu udržel. Jinak mnoho krmit nemá cenu. Maximálně si rybu ještě více odlákáme. Hlavně mít trpělivost a mít pevnou ruku při losování místa. Přeji hodně úspěchu a hlavně štěstí při losování.
