A já opět po roce dostávám možnost s nimi pro vás, čtenáře magazínu Chyť a Pusť, udělat rozhovor na téma lov sumců v zimě. Což je téma, které mne přirozeně, jako každého rybáře, zajímá. Ptáte se proč? No protože u nás neznám nikoho, kdo by sumce v zimě lovil. A tak si sedáme ke stolku v hlavní hale areálu výstaviště, já vytahuji svůj zápisník a zrcadlovku, abych pořídil pár fotek a zapsal si všechny informace, a rozhovor může začít.
První otázka, kterou klukům pokládám, je ta, jak je možné, že chytají sumce i v zimě. Protože já si myslel, že sumec v zimě prostě nežere. (první mi odpovídá Matteo)
Ne Slávku, tak to není. Sumec, stejně jako každá ryba, je v zimním období samozřejmě mnohem méně aktivní, nežli v průběhu celého roku, ale pokud má tu možnost, klidně něco sežere. Je to jen o tom, že v letním období sumec jezdí řekou sem a tam, ale v zimě se sumci stahují do míst, kde je klidnější voda, a tam v podstatě odpočívají v hejnech. Pokud se ti tedy taková místa podaří najít a sumce na návnadu nalákat, máš půl úspěchu za sebou.
Jak taková místa hledáte, kluci?
No to mi věř, není to žádná sranda, ale mi u řeky bydlíme, a tak už mnoho takových míst známe. I když ti musím říci, že sumci tato místa mnohdy mění a my za nimi po řece jezdíme sem a tam i několik kilometrů, nežli je zase najdeme. Hodně také záleží na tom, jaký je v řece průtok vody. Pokud se Pád zvedne, tak v tu chvíli sumci svá místa mění a najít je pak bývá velmi obtížné. To je také jeden z důvodů, proč za vysokého stavu vody na řeku vůbec nevyrážíme.
A kolik kilometrů řece v zimě třeba ujedete? (tentokrát mi odpovídá Manuel)
Mnohdy jsou to i desítky kilometrů po nebo proti proudu. Není výjimkou, když denně urazíme s lodí i 40 kilometrů, nežli takové hnízdo najdeme. Když se nám to však podaří, bývá to pak ale mazec a nám se daří.
To je tedy pořádný výkon, kluci. A na co a jakým způsobem sumce v zimě lovíte? (i teď se odpovědi ujímá Manuel)
Jsme spíš vyznavači sportovnějšího stylu lovu. Naší hlavní technikou je vertikální přívlač. Máme s sebou vždy velké množství nástrah. Buď používáme umělé nástrahy, které nám z části zajišťuje Jarda Kučera z firmy Chyť a Pusť, nebo chytáme i na živou rybičku.
A jak dlouho dokážete takhle vláčet? Myslím tím, kolik hodin vertikální přívlače za den dáte v kuse? Vždyť to musí být docela namáhavé? ( i teď odpovídá Manuel)
Záleží na tom, jestli ryby berou nebo ne. Pokud ano, tak si vyjedeme na řeku po práci třeba jen na dvě hodiny. Pokud ale neberou a máme čas, tak se nám kolikrát stane, že jsme na vodě i 12 hodin v kuse bez jediného záběru.
(V tuto chvíli vstupuje do rozhovoru Matteo a lehce si do Mauela píchne.)
Víš Slávku, už se mi i stalo, že sedíme na lodi, blíží se večer a já koukám, jak Manuel i s prutem v ruce usne. Přestože podřimuje, jeho ruka zvedá špičku prutu stále nahoru a zase dolů.
(Matteo se směje. A tak se Manuela zastanu a povídám Matteovi: „Víš, dvanáct hodin vertikály, to je podle mne výkon hodný vrcholového sportovce! Tak se ani nedivím, že Manuel občas usne!“ Teď se smějí oba.)
A pokračujeme v rozhovoru.
Tohle všechno, co mi říkáte, zní všechno velice zajímavě. A tak by mne zajímalo, kolik se vám tímhle stylem podaří ulovit velkých sumců za rok, takhle v zimním období? (první reaguje Matteo)
Jaké sumce myslíš, Slávku? Ptáš se na sumce nad 2 metry nebo na všechny, které ulovíme? Pokud tě zajímají jen ti větší, tak já sám těch přes dva metry mám tak 20 za zimu a ročně jich ulovím celkem tak 60. A pokud vím, Manuel chytí asi tak stejné množství.
Nechápu nejen to množství, ale hlavně tu velikost a tak se, plný údivu a zájmu, ptám dál. Jaký je tedy váš největší zimní úlovek, z letošního roku? (odpovídá Manuel)
Matteo má rybu 217 centimetrů a cca 70 kilogramů a já si letos chytil 263 centimetrů a 120 kilogramů. Matteo do toho občas zajde ještě na kapry, což mne osobně nebaví. Občas se mu podaří i nějaký pěkný kousek od tohoto rybího druhu. Teď, těsně před odjezdem k vám na výstavu, chytil 18-ti kilogramového šupináče.
To je pěkný úlovek, Matteo. A kam na ty kapry v zimě chodíš? Na řeku nebo na ramena?
Na kapry chodím v zimě málo, ale když nemám víc času a Manuel na ryby nejede, tak si na ně zajdu jen tak na dvě hodiny k nám na kanál. Ten poslední 18-ti kilový šupináč je z kanálu, který teče kousek u nás za městem. Vezmu si prostě pár pelet, prohodím si moje fleky a většinou nejdu od vody, aniž bych si rybu nechytil. Je to o tom, že i kapři, stejně jako sumci, mají svá místa, a na nich se zdržují. A vzhledem k tomu, že už je chytám spousty let, vím, která místa to jsou.
Tak to je skvělé, odpovídám Matteovi, a protože čas na náš rozhovor se už pomalu blíží ke svému konci, děkuji oběma klukům a pokládám jim poslední otázku. Co kdybych za vámi přijel na Pád, vzali byste mne s sebou na ryby? (odpovídá Manuel)
No jasně, Slávku, ale když tě vezmeme s sebou na sumce, budu ti montáže vázat já. Protože moje montáže jsou ty nejlepší a sumci na ně prostě berou….
Všichni tři se smějeme. Pak si s klukama podávám ruce a s italským pozdravem "Ciao di pesce" si balím své nádobíčko a kluci, ti spěchají zase o stánek dál.
S pozdravem Petrův zdar, Slávek Freecarp.
