Přirozené nástrahy
Většina z nich nic nestojí a často má i tu výhodu, že je součástí potravy ryb, které chceme ulovit. Například žížaly jsou lákavé téměř pro všechny sladkovodní druhy ryb. K dobrým nástrahám vodní fauny patří i drobní korýši a larvy chrostíků.
Larvy a kukly
Nejčastější přirozenou nástrahou jsou larvy masařek, což je spolehlivé lákadlo pro všechny druhy ryb. Tito červi (tzv. masní) se prodávají většinou ve své přirozené bílé barvě nebo jsou obarveni do bronzova. Mohou se však také obarvit jakoukoliv vhodnou tekutou potravinářskou barvou. Zbarvené larvy jsou vhodné u těch revírů, kde se na ,,masňáky“ hodně loví a ryby jsou ostražité vůči bíle či bronzové barvě červů.
Kukly
Zakuklené larvy jsou vynikající nástrahou pro většinu druhu ryb, přičemž lákají ty větší. Úspěšné jsou tam, kde už se ryby bojí nastražených larev. Nastražené na háčku se nahazují do prostoru prokrmeného konopným semínkem. Jak kukly stárnou, jsou stále tmavší a lehčí. Plovoucí kukly jsou skvělou nástrahou pro druhy ryb, sbírající potravu z hladiny, jako například jelce, plotice a oukleje.
Žížaly
Kapr, lín a tloušť zhltnou v okamžiku celou dešťovku, zatímco menší druhy ryb si lépe poradí s polovinou nebo s menší žížalou, jako je hnojáček. Dešťovky je možné sbírat za vlhkých teplých nocí na trávnících.
Larvy chrostíků
Mohou to být larvy kteréhokoliv druhu chrostíků. Tyto larvy jsou excelentními nástrahami. Žijí v dutinkách úkrytů, které si sami stavějí z písku, kamínků, drobných kousků dřeva, jehličí a malých ulit, které naleznou na dně vody. Můžeme je najít přilepené na ponořených kamenech v mělčinách u břehu. Každou schránku s larvou opatrně oddělíme od kamene a larvu vytáhneme z jejího ukrytu. Larvy chrostíků jsou výtečnou nástrahou prakticky na všechny druhy sladkovodních ryb. K lovu drobných hrouzků, ježdíků či plotiček nastražíme jednu larvu na háček velikosti 12. Na vetší druhy ryb napíchneme larev více. Na plaché ryby můžeme použít jen jednu larvu na malém háčku velikosti 16.
Umělé nástrahy
Jedná se o umělé rybky, rotační třpytky nebo mušky. Napodobují buď přirozenou potravu ryb, jako jsou drobné rybky a hmyz, nebo jsou určeny k vydráždění dravčí agrese, zvědavosti či pocitu hladu. Jejich výhodou je, že se snadno uplatní při lovu a mohou se použít stále znova.
Rotační a lžičkové třpytky jsou umělé nástrahy určené k vyprovokování útoku dravých ryb. Děje se to tehdy, když je dravec hladový, nebo instinktivně chrání svoje teritorium. Třpytky mohou být vyrobeny z různých materiálů a bývají "vyzbrojeny“ jednoduchými háčky nebo i trojháčky.
Rotační třpytka má křidélko či vrtulku, které při navíjení rotuje kolem středové osy. Některé rotačky mají tělo z měkkého plastu, které po záběru v dravci vzbuzuje dojem, že se jedná o skutečnou kořist. Jiné modely těchto třpytek, tzv. zvukové rotačky, při otáčení křidélka vydávají šelestivý zvuk. Díky němu se hodí do kalných vod či pro chytaní v noci.
Lžičkové třpytky plandavky se při pohybu vodou třepotají a blýskají jako malé rybky. Používají se často k přívlači za člunem nebo se nahazují a přitahují ze břehu. Mohou být oválného, štíhlého nebo šípovitého tvaru a díky celokovové konstrukci jsou dostatečně těžké k dalekým náhozům. Jejich použití závisí na způsobu přívlače, například: rychlé navíjení budí dojem prchající rybky, pomalé vedení a pocukávání špičkou prutu během navíjení, dodává rybce více přirozenosti.
Umělé rybky – woblery se vyrábějí z různých materiálů, například ze dřeva, plastu či kovu. Při vláčení se buď pohybují po hladině, plují vodním sloupcem nebo kopírují dno. S plovoucími typy se loví na hladině. Některé z nich mají například vrtulky nebo střapečky z plastu vířící vodu a tento rozruch láká dravé ryby k útoku.
Některé univerzální typy woblerů jsou velmi mnohostrannými nástrahami, protože s jejich pomocí může rybář prozkoumat rozličné vrstvy vody. Ponor se reguluje pomocí nastavitelné lopatky na hlavě. Některé modely v sobě mají dutinku s kuličkou, které při pohybu vodou hrkají, a nástrahu tak činí ještě přítažlivější. Potápivé woblery mají rozličnou hmotnost a podle ní se pomalu či rychleji propadávají ke dnu.
Ulovit mušku na umělou mušku rybu, která díky svým zkušenostem dosáhla značné velikosti, je pro mnoho rybářů výzvou. Existují rybolovné techniky, například: lov s přirozenou nástrahou, které mohou být podstatě účinnější než chytání s muškami.
Muškaření prověřovalo zručnosti a zkušenosti rybářů už po mnoha staletí. V současnosti máme k dispozici neuvěřitelně širokou paletu rozličných mušek, ze které si můžeme vybírat ty nevhodnější, podle převládajících podmínek lovu. A tak zvolíme velkého strímra a podruhé drobnou suchou jepičku. Množství moderních materiálů a vznik nových umělých mušek je důkazem, že i v muškaření postupuje vývoj rychlejším tempem než kdykoli předtím.
