Děda vytáhl z vody tříkilovou štiku. Okamžitě se seběhli jeho přátelé a začali úlovek obdivovat. Stařík se pyšně nadmul a povídá: „Jo, hoši, a to už je druhá.“ „Od rána?“ obdivně to zahučí davem. Šťastný rybář na to: „Ne, od třiačtyřicátého.“
Přijde rybář v květnu na soukromák a domlouvá se se správcem: Doufám, že to nebude přestupek, když tady v tuhle dobu vytáhnu sumce. „Nebojte, nebude,“ ujišťuje ho správce. „To by nebyl přestupek, to by byl zázrak!“
Rodina se vypravuje na dovolenou. Manželka hlásí: „Auto je naloženo, ale nyní kvůli tvému rybářskému harampádí není ve voze místo pro děti.“ Manžel jen ustaraně pokývá hlavou. „Nechala si jim doma dost jídla?“
Vášnivý rybář tráví u vody každý víkend od časného rána až do noci, a to za každého počasí. Jedno ráno odejde k vodě jako vždy, ale počasí je tak hrozné, že to brzo zabalí a jde domů. Je ještě brzo ráno, a tak se znovu svlékne a vleze si do postele k probouzející se ženě. „Miláčku, dnes tam je opravdu šeredné počasí.“ „No vidíš, a ten můj blbec šel na ryby.“
Rybář chytí zlatou rybku. Rybka povídá: „Zadrž, když mě pustíš, splním ti tři přání.“ Rybář se zamyslí a povídá: „Tak dobře. Chtěl bych mít nádhernou krasavici a tolik peněz, abych měl do smrti všechno, na co si vzpomenu.“ A najednou vedle něj stojí krasavice, radost pohledět a tolik peněz, až oči přecházejí. Rybka povídá: „A co tvé třetí přání?“ Rybář na to: „Vždyť já už všechno mám, nic nepotřebuju ... víš ty co? Mám na Slovensku kamaráda, věčně s něčím nespokojeného, splň mu to, co ráno vysloví jako první, když vstane z postele.“ Rybka souhlasí. Druhý den ráno vstane slovenský kamarád, vyleze před chalupu, protáhne se, promne oči a povídá: „Jááááááááj, sto kokotou do riti a hrdzavá kotva do chrbta...!“
Veliký, obrovský mnohopodlažní supermarket v USA, ve kterém dostanete všechno. Šéf přijímá nového prodavače s tím, že jej vezme na den na zkušební dobu, aby viděl, jak se osvědčí. Po zavírací hodině si jej zavolá do kanceláře: „Tak kolik jste dnes udělal obchodů?“ „Jeden, šéfe.“ „Cože!? Jeden? Naši prodavači udělají průměrně šedesát až sedmdesát obchodu denně! Co jste celý den dělal!? A kolik jste vlastně utržil?“ „Tři sta osmdesát tisíc dolarů.“ Šéfovi došla řeč. „Tři sta osmdesát tisíc? Proboha, co jste prodal?“ „No, jako první jsem prodal malinký háček na ryby...“ „Háček na ryby? Za tři sta osmdesát tisíc?“ „... pak jsem zákazníka přesvědčil, že by si mohl vzít ještě i střední a velký háček. Pak jsem ho přesvědčil, že by si měl vzít i nějaký vlasec, prodal jsem mu tři pruty – malý, střední a veliký. Dal jsem se s ním do řeči, zeptal jsem se, kde bude rybařit. Povídal, že na mysu dvacet mil na sever. Tak jsem mu prodal ještě pořádnou větrovku, nepromokavé kalhoty a gumáky, protože tam dost fouká. Přesvědčil jsem ho, že na pobřeží neberou, tak jsme šli vybrat motorový člun. Pak jsem se ho zeptal, co má za auto – vylezlo z něj, že dost malé, člun by na něm nemohl odvézt. Tak jsem mu prodal ještě přívěs...“ „A tohle všechno jste prodal člověku, který si přišel koupit jediný háček na ryby!?“ „Ne. On původně přišel koupit vložky pro svoji ženu. Tak jsem mu navrhl, že když si teda o víkendu neužije, že by si mohl zajít aspoň na ryby...“
Na lavičce u jezera sedí dvě starší dámy. „Už jste slyšela, že tu v sobotu mají rybáři závody?" ptá se jedna. „Ale to se jim bude s těmi pruty špatně utíkat, ne?"
To takhle Víťa Kožený chytá na Bahamách ryby a tahá jednu za druhou... Když tu najednou vytáhne rybku zlatou. Hodí ji do kýble a tahá dál. No a z kýble se ozve: „No, Viktore, já jsem přece zlatá rybka, co takhle tři přání?“ Viktor se na ni podívá, zamyslí se a odpoví: „No dobře, tak co chceš?“
Rybář chytí zlatou rybku, a ta mu povídá: „Když mě pustíš, splním ti tři přání.“ Rybář rybku pustí a rybka na něj z vody volá: „Jaké je tvé první přání?“. Rybář odpoví: „Přál bych si, aby se nikde na světě nezabíjelo a neválčilo.“ Rybka chvíli přemýšlí a říká: „To je velice těžké přání, přej si raději něco jiného.“ Rybář: „Tak ať mám tedy krásnou manželku“ Rybka se otočí směrem ke břehu, kde manželka pere pádlo a povídá: „Jak, že bylo to první přání?“
Čech jede na dovolenou k moři, v klidu si rybaří a zničehonic najednou chytí zlatou rybku? Rybka povídá: „Hele, když mne pustíš, tak ti splním dvě přání, já jsem totiž zlatá rybka.“ A on teda, že jo, ale jak to, že jenom dvě, když v každý pohádce a v každém slušném vtipu se zlatou rybkou se vždycky splňují přání tři. No a rybka mu vysvětluje, že se časy mění, nejsou peníze atp., no prostě se vymlouvá, co to jde. Ale stejně se dohodnou na těch dvou přáních, a rybka povídá: „Tak si teda přej svoje první přání.“ A Čech se zadívá do zapadajícího slunce nad mořem a říká: „Tak já si teda přeju, aby to moře bylo plný piva.“ „Staniž se,“ řekla ryba a stalo se. „A to druhý přání?“ ptá se ryba. Čech se zase zamyslí a říká: „Ještě tři lahváče na ráno!“
Líbily se vám vtipy? Sdílejte je na sociálních sítích nebo napište do komentářů svůj oblíbený, který vás vždycky pobaví!
