Význam a důvody migrace ryb
Matka příroda je moudrá a nic nenechá dít se zbytečně. Samozřejmě i migrace ryb má svůj dobrý důvod a ne jeden!
- ROZŠIŘOVÁNÍ DRUHŮ - tento význam byl důležitý především v dobách dřívějších, než přišly do módy přehrady.
- ZA POTRAVOU - je celá řada důvodů, proč ryby mění svá stanoviště, aby si našla jinou potravu. Různé druhy ryb dokonce za stejným účelem migrují v jinou dobu. Tak například některé druhy migrují v období "dospívání", kdy potřebují rychle nabrat svalovou hmotu a potřebují větší množství živin. Proto také často tyto migrující druhy slouží jako bioindikátor živin ve vodě. Ty se v nadměrném množství uvolňují například při velkých záplavách v tropech.
- ZA ÚTOČIŠTĚM - to se děje především, pokud se natolik zhorší podmínky v domovině dané ryby, že hrozí, že by výrazně strádala, nebo dokonce uhynula. Najde si tak (většinou jen na přechodnou dobu) nové útočiště jinde, např. v přítoku řeky, ve které doteď žila, kde budou podmínky pro život optimální, nebo alespoň dostačující.
- KVŮLI TŘENÍ - existují druhy ryb (třeba lososovité), které se na nějakém místě narodí, odplují jinam, tam žijí, ale vytřít se vrací do své rodné lokace. Zdá se to velmi romantické, ovšem např. právě u lososa to není žádná výhra. Optimální délka života takového lososího jedince je asi pět let. Po této době se "plave domů" vytřít a poté umírá. A to velice nepříjemným způsobem. Začne se totiž zaživa rozkládat.
Rybí migrace dříve a dnes
Okolí řek bylo vždycky vyhledávanou oblastí pro zakládání osad, vesnic i měst, a to nejen kvůli zdroji vody. Už ve starověku lidé moc dobře věděli, kdy potáhnou ryby, především lososové a jeseteři, a už na ně číhali s připravenými pruty. Dokazuje to mnoho archeologických objevů. Hlavně v tropech byly nejpodstatnější migrační vlny druhů, které migrují ze slané vody do sladké, jelikož těchto ryb bývá v hejnech bezkonkurenčně nejvíc a pro vyschlé oblasti to byla především v období rozvodněných řek obrovská úleva a spása.
Ještě asi před sto lety to měly ryby ohledně přesunu z místa na místo mnohem jednodušší než dnes. Všechno jim zkomplikoval, jak jinak, člověk. Ve 20. století se nám stává velikým módním trendem stavba přehrad a tu naráží ryby na problém. Neumějí se totiž provrtat hrází, ani si otevřít stavidlo. To je také důvod, proč některé druhy ryb už nikdy nedocestují na své domovské stanoviště. Taková uměle vytvořená nádrž navíc narušuje přirozený ekosystém v dané lokalitě a to není nikdy dobré.
Co migraci ovlivňuje
Na úspěch či neúspěch takového rybího tažení má vliv celá řada faktorů:
- GENY - ty určují, zda bude daný druh vůbec migrovat, jestli to má v sobě zakořeněno, ale je to také navigace jakým způsobem. Kam, za jakých světelných, případně jiných podmínek. Všechny tyhle informace si nese každá ryba ve své DNA.
- METABOLISMUS - tělo si vždycky řekne, co potřebuje. Platí to i u ryb. Když potřebuje metabolismus zvýšit, tedy urychlit všechny děje v těle, řekne si, že chce do teplejší vody a obráceně. Rybu může hnát jinam dokonce hlad. Pak může migrovat řekněme "omylem", když pronásleduje potravu, nebo se naopak snaží někam ukrýt, aby se potravou nestala ona sama.
- SVĚTLO - hraje v životě ryb velkou roli. Mohou tedy měnit svá teritoria buď i během dne kvůli střídání dne a noci (a to především vertikálně), nebo dokonce kvůli prodlužujícím se, či zkracujícím se dnům.
- TEPLO - ryby jsou studenokrevní živočichové, takže se dokážou velmi dobře přizpůsobit teplotě okolí, nicméně každý druh má své hranice, za které prostě nepůjde, protože by to bylo diskomfortní. S čím dál větší extremizací počasí, jakou zažíváme poslední léta, se ryby velmi špatně vypořádávají, a proto zapisujeme větší úhyn.
- KVALITA VODY - ta se zhoršuje de facto denně. Je to tím, že ji zatím nedokážeme ještě dokonale vyčistit a navíc se do podzemních vod uvolňují jedovaté látky z umělých hnojiv, do řek se vypouští splašky nebo chemický odpad z továren. Žít ve znečištěné vodě se samozřejmě rybám příliš nezamlouvá, raději si tedy najdou nové, čistější místo. To je ale bohužel čím dál těžší.
