Jak to mají ryby se smysly
Je nesmysl tvrdit, že ryby nemají vyvinuté všechny smysly. Člověk si řekne: na co by jim byl třeba sluch, když pod vodou není nic slyšet? Chyba lávky! I ryby mají všech pět pohromadě! Tedy vše pět smyslů. O zraku už jsme si povídali v našem článku Jak vidí ryby, pojďme se tedy kouknout na zoubek těm ostatním rybím smyslům.
Čich
Ano, i ryba může být pořádný čmuchal. Jejich čich samozřejmě funguje jinak než u nás už jen proto, že se pohybujeme v jiném prostředí a všechno, nejen pachy, se šíří ve vodě jinak než ve vzduchu. Plovoucí chemický pach je rybou nasán a putuje prvním hlavovým nervem rovnou do mozku. Jelikož je tato cesta poměrně krátká a přímá, mohou se na tento smysl ryby bez problémů spolehnout.
K čemu jim je čich vlastně dobrý? Podobně jako vás vůně přivede v pravý čas do kuchyně, ryby přivábí taktéž ke své potravě. Ale je ještě mnohem užitečnější!
- Ryby jsou díky němu schopny dokonce detekovat nebezpečí.
- Pachy slouží také jako komunikační prostředek u ryb žijících v hejnech.
- V době páření je to klíč k nalezení vhodného partnera či partnerky, což souvisí i s další situací, v níž je čich velkým pomocníkem, totiž péče o mláďata a např. tažným rybám pomáhá detekovat trdliště.
Chuť
Rybí chuť je skutečně zajímavá. Opět je to smysl závislý na chemických látkách a procesech. Najdeme zde podobnost s naším vnímání chuti. I ryby mají chuťové pohárky, některé dokonce na stejných místech jako my - v dutině ústní a na začátku hltanu, ale i tam, kde je lidé nemají, tedy v žaberních tyčinkách a na povrchu těla, především na pyscích, vouscích nebo dokonce ploutvích! Na jazyku ovšem na rozdíl od nás žádnou chuť necítí.
Jsou druhy ryb, jako např. sumci nebo kapři, které jsou schopny vnímat chuť, která velmi úzce souvisí s čichem, celým povrchem těla. Chuť ovšem slouží výhradně k vyhledávání a vychutnávání potravy, takže se vyplatí používat voňavé a chutné návnady.
Sluch
Tak jako u nás uši souvisí s rovnováhou, je tomu podobně i u ryb. Zvuk se pod vodou šíří mnohem rychleji než ve vzduchu a naše uši na to nejsou přizpůsobené, proto slyšíme pod vodou velmi špatně, to ale neplatí pro rybky. Moudří a zkušení rybáři samozřejmě vědí, že u vody se má udržovat klid.
Sluch je patrně nejpodceňovanějším rybím smyslem. Některé druhy dokonce umí zvuky nejen vnímat, ale i vyluzovat. To dělají především tím, že třou nebo klepou o sebe tvrdými částmi těla. Říká se tomu tzv. stridulace.
Vědci přišli na to, že plynový měchýř, který podle současných domněnek má sloužit k orientaci ve vodě, plní ještě jednu funkci, a to jako součást sluchového ústrojí, podobně jako třeba u nás ušní bubínek.
Hmat
Nepředstavujte si prosím, že ryba pluje a ploutvičkami ochmatává všechno, co vidí. Důležitým hmatovým orgánem je tzv. postranní čára. Ta detekuje především pohyb vody kolem ryby a pomáhá orientaci hlavně v kalné vodě nebo větších hloubkách, kde je tma a na zrak se tím pádem ryba spoléhat nemůže.
Další typy komunikace ryb
Tak jako většina zvířat, i ryby používají řeč těla. Nemají sice tolik možností, jelikož nemohou používat končetiny a mimiku, ovšem leccos se dá vyčíst převážně z toho, jak se daná ryba chová "ve společnosti". Např. záleží na tom, jak blízko kolem jiné ryby pluje, jak ji míjí, jak reaguje na podněty od ní atd.
Dalším možným způsobem komunikace, která ovšem není u všech druhů, jsou vibrace. Ty jsou tvořeny elektrickým signálem. Tyto vibrace mohou být vnímány dokonce dvěma způsoby. Buď je lze skutečně cítit jako vibrace, nebo mohou být slyšet, čímž vyvracíme mýtus, že ryby jsou němé!
