Rybolov v Norsku - jaké druhy ryb zde můžeme ulovit?

Tresky

Do této čeledi patří 24 druhů ryb. K největším druhů patří treska obecná. Může dorůst do délky až 180 cm, ale pokud se vám podaří chytit kousek dlouhý přes 100 cm, bude to velmi pěkný úlovek. Charakteristické jsou 3 hřbetní ploutve a vous na spodní čelisti. Podle toho, kde žijí, můžete narazit na několik barevných forem. Minimální lovná míra tresky je 47 cm. U tresky obecné je to alespoň 65 cm při hmotnosti 2,5 – 3 kg. Treska se vytírá až po 6. roku života, kdy dorůstá do této velikosti a pokud si necháte rybu menší, zabráníte tak šíření populace tohoto významného druhu ryby, který již dlouho patří mezi ohrožené. Často se také můžete setkat s dalšími druhy, jako je treska tmavá, treska sajda (polak) či treska jednoskvrnná.

Treska 

Mníci

Tady si představíme hlavní dva druhy, a to mníka mořského, který může ve velikosti snadno konkurovat tresce a ulovit se vám ho podaří, když chytáte na pilkr nebo na maso ve velkých hloubkách. Méně často (ale není to nemožné) se vám podaří ulovit mníka bělolemého, kterému se také říká mníkovec. Spolehlivě ho poznáte podle toho, že má jen jednu hřbetní ploutev, zatímco mník mořský má dvě. Navíc jeho tělo není tak podlouhlé, ale spíše „tlustší“. Mníkovec žije v hloubkách minimálně 200 metrů, ale vyskytuje se i v hloubce okolo 1 kilometru.

Vlkouši

Odlišujeme 4 druhy vlkoušů. Když chytíte vlkouše, určitě to poznáte podle velkých vyceněných zubů, kterými se neúnavně brání. Je to velmi agresivní ryba, která se jen tak nevzdává. Rozeznáte je podle barvy těla. Vlkouš obecný je posetý pruhy, zatímco skvrnitý – jak už název napovídá – tmavými skvrnami. Narazit na vlkouše skvrnitého můžeme jen v severní části Norska a dosahují hmotnosti až 30 kg a délky až 180 cm. Vlkouš obecný je podstatně menší. Berou hlavně na šťavnatou nástrahu a rybu můžete poznat už podle záběru, protože s nástrahou hezky škube.

Ďasové

Do čeledi ďasovitých patří asi 25 druhů ryb. My se zaměříme na ďasa mořského. Je to ryba samotář, která tráví většinu času přitisknutá na dně a číhá na kořist. Vzhledem k jejich stavbě těla a zbarvení splývají se dnem a na své „tykadlo“ lákají menší ryby, které pak bleskurychle vtáhnou do své obří tlamy. Ďas není častým úlovkem, ale pokud se vám poštěstí a rybu si necháte, velmi si pochutnáte na jejich ceněných hřbetních filetech. Ďasové dorůstají do velikosti až 170 cm s hmotností až 50 kg.

Mezi další ryby, se kterými se můžete setkat, patří úhoři a úhořovci, přičemž úhoře ulovíte v řekách, úhořovce v moři. Dále jsou na seznamu okouníci. Oranžově zbarvené ryby produkující jed. Při lovu si dejte pozor, abyste se neporanili o jejich trny. Kvůli jedu se pak rána bude těžko hojit. Nutno zmínit také štítníka, sledě a platýse s jejich největším zástupcem halibutem. Vědecký název je Platýs obecný a údajně dorůstá do délky přesahující 4 metry. Dožívá se věku až 50 let a upřednostňuje spíše chladnější a slanější vody. Zdržuje se v hloubce až 2 kilometry, kde se krmí korýši a menšími rybami. Na rozdíl od svých kolegů platýsů nežije přitisknutý na dně, ale plave ve volné vodě.

Platýs velký

No a taky žraloci. Na jihu Norska se můžeme potkat s ostrounem obecným a žralokem černoústým. Ostrouni často plavou ve velkých hejnech a kde se takové hejno vyskytuje, tam nemá cenu na živočišnou nástrahu lovit. Jakmile se totiž nástraha dostane ke dnu, začne za ni škubat s jistotou žralok a žádná jiná ryba se k ní nedostane. Pokud tedy nějakého ostrouna ulovíte, nebo se vám pod lodí pohybuje jejich hejno, jeďte někam jinam. Také zde patří gigant žralok grónský.

V Norsku se zdá, že co úlovek to krásná ryba, která nezklame. Tak vyrazte do tohoto ráje rybářů a užijte si nezapomenutelný lov a pak se nám pochlubte se svými úlovky a zážitky. Věříme, že jich nebude málo.