Lovecká vášeň vždy vyhraje
Byla neděle odpoledne, ideální čas jet na ryby. Většina rybářů už je dávno doma a u vody je klid. Tak to bylo i tentokrát. U vody byli jen dva rybáři. Po nachystání lovného místa a zavezení tyčové bojky nastal čas na večeři. Jako obvykle, při přípravě večeře přišel záběr a za chvíli byl na břehu první kapřík. Měl kolem padesátky.
Večer se na mě přišli podívat ještě dva dorostenci, jinak byl klid. Ráno byla kosa a člověku se ani z toho spacáku nechtělo. Ale lovecká vášeň vyhrála. Pruty jsem nahodil, zlehka dokrmil raketou a honem do spacáku. Celý den byl klid, okolní rybáři tahali jen plotice, a já se kochal okolní krajinou.
K večeru přišla pomalá, ale jistá jízda. A i přes to jak to vypadalo nadějně, tak se na břeh podíval karas. Krásný, zlatý, měl krásných 46 centimetrů, takových moc není. Tak šel zpátky, kam patří. Za celý večer se na břeh podívali jen tři tloušťí, jinak byl klid. Ráno za mnou připlavala nečekaná návštěva. Kachnička mandarínská. Krásně zbarvený kačer. A kupodivu i dost krotký. Což jsem zjistil hned po poledním šlofíku. Po otevření očí stál ve vstupu a švitořil.
Další dva dny byly bez lepší ryby. Jediné, co se podívalo na břeh, bylo pár cejnů, ale zase pěkné lopaty. Ale kvůli těm jsem k vodě nejel a ani jsem si kvůli nim nebral dovolenou. Takže jsem zvedl telefon a zjišťoval, jestli je někde jinde pohyb. Bohužel pro mě jsem se dozvěděl, že ryby po celé Hartě neberou. Ani na mělčinách a ani na hlubině. Takže jediná možná varianta byla změna revíru.
Když je nutné změnit revír
Vzal jsem zbytek krmení a šel si zakrmit místo na menším revíru. Zakrmil jsem si tři místa a doufal, že aspoň jedno bude ráno volné. Cestou k autu jsem se jako obvykle zakecal. Po mém postěžování se kolega svěřil, že je na daném revíru poprvé, ale určitě ne naposledy. Hned po příjezdu se mu povedli dva krásní kapři. A jak jsme se tak bavili, měl další jízdu! Po nějaké době se u břehu objevil krásný šupináč. 76 centimetrů! Štěstí, že kolega uznává K70. Podle mě to je neuvěřitelná škoda, že to vedení RS ještě nedošlo. Protože jen z tohoto revíru každoročně zmizí přes 100-150 kaprů přesahující tuto úctyhodnou délku. Ale o tom třeba příště.
Nicméně ráno jsem vyrazil na ryby. Jedno z míst bylo volné, tak jsem hned nahodil a trošku dokrmil. Asi za hodinku se na mě přišel podívat první kapr. Po těch dnech a nocích na Hartě to bylo příjemné zpestření. Kapr měl krásných 65 cm. Po puštění se za chvíli rozjel druhý prut. A výsledek? Další kapr tentokrát 60.
Trochu mokřejší konec
Po dvou hodinách klidu začalo pršet. Po schování pod stromy jsem slyšel, že mám další jízdu. Po záseku mi nezbylo nic jiného než se zachytit za strom. A zdolávat takto. Jelikož jsem chytal na šikmině, tak po dešti z toho byla jedna velká klouzačka. Což jsem zjistil hned po dalším záběru. Kapr si bral metry vlasce a já po neopatrném kroku skončil s kaprem ve vodě. No co bych vám povídal. Kapr se mi vypnul a já si utopil mobil. A jelikož jsem byl naskrz promočený, tak jsem upaloval domů. Ale nebojte. Příště se jim pomstím.
Petrův Zdar.
Marťas
