Já jsem jeden z těch, kteří v tomto období tráví svůj volný čas nejraději na břehu své oblíbené řeky Berounky. V tuto dobu je tam neuvěřitelně krásně a mám tak možnost v klidu si vybavit zážitky, které mi zůstaly v hlavě a už se nikdy neztratí. Tiše sedím a hlavou mi běží vzpomínka na čtvrtou loňskou výpravu na řeku Labe, kam jsme odjeli natáčet další příběh Chyť a pusť s názvem Retro.
Už při cestě jsem věděl, že tato návštěva řeky bude zcela jiná a něčím výjimečná. Díky Jardovi Kučerovi jsem mohl spatřit místa, kde se začala tvořit zvučná jména české kaprařiny. Na tuto výpravu jsme jeli já, Vojta, Jarda a Kuba. Samozřejmě nesměly chybět Maya s Annie, které vždy dodají radost a energii. Při výběru místa a pozorování okolí jsem na všech třech viděl, s jakou zálibou a nadšením pobíhají po břehu. Jarda s nostalgickou náladou vypráví, kde kdysi s Vojtou a Kubou rybařili a já vidím, jak se snaží zamáčknout slzu dojetí.
 |
 |
Nakonec se Jarda s Kubou usazují sto metrů pod námi. Labe zde není široké, a proto volíme strategii plošného zakrmení lovného místa pomocí Halibut pelet Chyť a pusť a Jardovo oblíbeným Partiklem originál, který jsme ještě doplnili o kuličkové pelety též z Jardovy dílny. Jako nástrahu pod háček jsme zvolili na jeden prut kuličkovou peletu se čtrnácti milimetrovou plovkou a na druhý jsme nastražili Robin Red carp peletu Chyť a pusť. Tyto kombinace jsou vhodné pro rychlé chytání a docílení rychlých záběrů. Taktika se ukázala jako správné rozhodnutí a odchytala většinu ryb výpravy. Ryby začaly být aktivní už první večer. Seděli jsme a já hltal neuvěřitelná vyprávění a fotky nádherných kaprů z Jardových alb, které na těchto místech ulovili. Samozřejmě nesměl chybět Vojtův humor. Myslím si, že jsme v ten okamžik byli všichni šťastni.
 |
 |
 |
Další den přijel i kameraman Tomáš, takže jsme měli plné ruce práce a zažili spousty legrace. Ulovili jsme dost menších kaprů, ale ten, za kterým jsme přijeli, jako naschvál, ne a ne přijít.
 |
 |
 |
 |
 |
V poslední večer našeho dobrodružství mám opět své tušení, že teď to přijde. Strašně jsem si přál, aby kluci měli štěstí a povedl se jim alespoň jeden labský tahoun. Hned v zápětí slyším Vojtův starý carpsounder vydávat onen libý tón. Vojta vyskočil a už svírá v rukou svůj prut a podle tahu vidím, že má to štěstí zažít ďábelskou přetahovanou s labským mohykánem. Zhruba po dvaceti minutách Kuba podebírá Vojtovi neuvěřitelně širokého šupináče. V tu chvíli z nás všech spadl obrovský kámen a my mohli položit na podložku nádherného třináctikilového kapra. Gratuluji Vojtovi, který ho právě váží, a vidím to štěstí, které má v očích. Pouštíme kapra zpět do svého domova a připíjíme šťastnému lovci naší oblíbenou Tullamorkou.
 |
 |
Ten večer všichni rychle usínáme, abychom mohli opět alespoň na těch pár hodin znovu nahodit. Ráno Vojtovi přichází ještě 80 cm dlouhý amur. Dopoledne balíme věci. Při loučení s vodou je mi jasné, že Jardova s Kubou zde nejsou naposled. Oba totiž dostali labskou horečku a určitě se budou chtít vrátit brzy zpět. A o tom si budem povídat přeci. A kdy? No zase příště…
