Červnové závody V. IMPERIAL BAITS na revíru DESEDA v Maďarsku
Po Novém roce jsme se s mým kamarádem Mirou rozhodli co kdybychom navštívili nějaké závody. Volba padla na závody, které se konali od 24.-30. června v Maďarském Kaposváru na revíru Deseda, kde se nikdy ještě nechytalo na boilies. Hned druhý den Míra zkontaktoval Alexandra, který se staral o české a slovenské týmy. Bylo Nám řečeno, že když hned zaplatíme polovinu startovného tak budeme moci se závodů zúčastnit. Druhý den jsem hned běžel do banky a zaplatil polovinu startovného. Druhá polovina se musela uhradit do konce dubna.
Měsíc před závody jsme s Mírou trávili hodiny na telefonu a vymýšleli taktiku, jak se na závody připravíme kolik čeho vlastně vezmeme. Řekli jsme si, že raději vezmeme více krmení, že když ho nezkrmíme vždy ho můžeme přivézt zpět. Tak jsme tři týdny dopředu začali připravovat krmení. Chtěli jsme připravit 80kg boilies, 40kg pelet s red halibutama, 6kg tygřího ořechu a 150kg partiklu. Míra stihl uválet 60kg boilies, uválel svojí perfketní oliheň, která se Nám všude perfektně osvědčila dále losos-kril a švestku s robin redem. Všechny suché přísady jsme nakoupili u Chyť a pusť, kde často nakupuji.
S Jardou Kučerou jsem konzultoval týden před závody co a jak, protože Jarda má jak s kaprařinou a závoděním velké zkušenosti. Jarda mě oslovil jestli by jsme nechtěli chytat pod jeho zastoupením a Já kývl, že mě to problém nedělá. Vyfasoval jsem od Jardy veškeré oblečení s jeho značkou a i jsem dostal krmení na rychlé chytání. Jardovo přístup byl fakt profesionální a nadále hodlám chytat pod jeho značkou, protože jak už jsem uvedl jeho profesionální přístup je na místě. Jarda na Nás vsadil i když to byli Naše první závody a věřil, že nějakou pěknou rybu ulovíme a pořídíme pěkné fotky.
Datum odjezdu nastal, jednalo se o sobotu večer 23. června. Míra dorazil ke mně 23. června ve 20:00. Naskládali jsme zbytek věcí do Našeho přívěsu a dali jsme si na cestu vydatnou večeři. Ve 22:30 vyrážíme směr Kaposvár, protože po třetí ranní hodině máme za Bratislavou sraz z další partou, která vyráží z Třince. V 8:15 jsme na místě. Zázemí je na krásném statku kousek od Desedy. Když dorazí všechny týmy, konzultujeme s Alexandrem jak vše bude probíhat. Po obědě vyrážíme autobusy na náměstí v Kaposváru, kde bude probíhat losování v kterém pořadí budou týmy losovat. Na podiu je vyskládáno 69 kýblů a každý obsahuje číslo od 1-69. Přichází řada na Nás a razíme si cestu k podiu a vybíráme kýbl, když ho otevřeme nejsme moc potěšěni, protože jsme si vytáhly kýbl s pořadovým číslem 57 ze 69. Nevěsíme hlavu a vracíme se zpět na ranč, kde bude za dvě hodiny probíhat losování míst. Nastává čas losování je před námi mapa revíru s vyznačenými místy.
Přichází čas losování, skoro všechny TOP místa byli vylosovány. Losování jsem se chopil Já a šahám do kýble a držím tři míčky, tak vybírám jeden s číslem 35.J edná se o místo s hloubkou 1-4m kousek od hráze v sektoru C a máme chvíli na rozmyšlení jestli budeme losovat ještě jednou nebo si místo necháme. Rozhodujeme se, že by byl asi risk losovat ještě jednou i když Míra má nutkání to zkusit, ale Já se toho bojím, protože v kýbly se nacházejí ještě dvě místa kde je hloubka pouhých 70cm a vzhledem k počasí tam bude voda jako kafe. Místo si tedy necháváme. Po losování Nám byla naservírována večeře, dali jsme si velmi příjemnou sprchu a po té jsme vytáhli plachtu a spacáky a ustlali jsme si na louce přímo vedle auta. Ráno v 6 hodin vstávám, jdu si dát kafe a Míra v zápětí vstává taky. Po ranní hygieně se vydáváme na Naše místo. Místo už jsme si večer před večeří ještě raději obhlídli, abychom věděli co na Nás čeká.
V 8 hodin ráno jsme na místě a ve 12 hodin zazní výstřel a závody budou zahájeny. Začínáme vykládat vyndáváme věci a hned je rozmisťujeme na svá místa. Po té začínáme věci rozbalovat a stavět tábor. Rozhodujeme se kolik rozmístíme bojek na vodu a konečné stanovisko jsou tři. K jedné bojce zkusíme sladké k druhé maso a ke třetí pouze kukuřici a tygří ořech. Odbíjí 12 hodina a slyšíme vystřel, který zahajuje závody. Skáčeme do člunu pouštíme echolot, sebou bereme zatím jen bojky. Za půl hodky máme bójky na místě a vracíme se pro připravené krmení a po sléze zakrmujeme a zavážíme nástrahy.
Na první prut padla volba dvě 16mm kuličky Naší švestky, druhý prut oliheň, třetí G2 od Mikbaits a čtvrtý prut ananas plovka od Mika a dva tygří ořechy. Máme zavezeno a zakrmeno a dáváme se do stavění tábora. V pět hodin máme vše hotovo a začínáme debatovat u kafe. Obloha se Nám začíná zatahovat a spouští se déšť. Je vidět jak se voda odpařuje, echolot Nám ukazoval teplotu vody 29 stupňů což Nám dělá docela velké starosti, aby ryby měli chuť k jídlu. Déšť v noci ustává a vypadá to, že Nás čeká docela pěkné počasí. V pondělí a přes noc jsme úspěšní nebyli a probouzíme se do uterního rána.
Po ranní kávě a snídani vyjíždíme na vodu a přikrmujeme všechny tři bójky. Kolem bojek se začínají ukazovat ryby a odpoledne přichází zhruba ze 200m první jízda. Míra zasekává, nasazuje si vestu a vyráží na vodu. Mám radost z prvního záběru a jsou u Nás zrovna rozhodčí kvůli vážení. Podle boje si myslím, že ryba by mohla mít nad 5kg a po té by byla bodovaná. Míra rybu podebírá a kroutí hlavou. Záběr přišel na dvě 20mm kuličky olihně, ale při vážíme Nám váha ukazuje 4,20kg. Míra hned prut se stejnou návnadou zaváží a Já dostávám od rozhodčích první statistiky.
Zatím chytilo bodované ryby pouze 20 týmů tak nevěsíme hlavu. První je tým, který je naproti Nám, ale na rozdíl od Nás mají ve vodě potopené stromy a jednu hranu. My jsme našli pouze jedinou díru, jinak na 200m je hloubka od 3,2m do 3,9m.Takže žádná hrana, překážka prostě nic. Říkáme třeba začnou chodit záběry dnes v noci. Konečná Naše statistika za úterý je jedna nebodovaná ryba. Ve středu ráno říkáme, že bojku ze sladkým zrušíme a posuneme jí o 100m dále kde jsme našli místo, kde se ryby zdržují.
Závážíme tam prut a Já vsázím na opět na jednu kuličku s jednou půlkou G2 a druhý prut dávám jednu 20mm kuličku Losos-krill s G2 popkou.V půl 3 odcházím do 500m vzdáleného kiosku pro nějaké pivčo na osvěžení s Maďarským kolegou Adamem, který umí perfektně anglicky a ten mě říká, že mají jednu bodovanou rybu 6kg a sedí hned vedle Nás. Adam dělá testera pro Starbaits a když mě říká jaké mají podmínky tak akorát valím oči. Po 25 minutách se vracíme a vidíme Míru jak se směje a vedle Něj je Adamovo kolega. Nově zakrmená bójka slaví úspěch a Míra v půl 4 zasakovává prvního krásného kapra 10,20kg .Záběr přišel na G2 od Mika.
Máme hroznou radost, je velké vedro teploměr v autě ukazuje 35 stupňů tak se osvěžujeme studeným pivkem. Sluníčko zalézá a je po 8 hodině a my sedíme a debatujeme .V půl 9 příchází další jízda opět na G2 tak běžím a zasekávám. Určitě se jedná o bodovanou rybu, ale tipuji, že se nejedná o rybu přes 10kg. Bez problému v klidu a v pohodě zdolávám rybu ze břehu Míra rybu v klidu podebírá. Další bodovaná ryba a na našich tvářích je úsměv. Rybu vážíme a po odečtení saku Nám váha ukazuje 8,50kg. Dávám kapra do saku.
Tým který sedí na druhou stranu o Nás blíže ke hrázi dává bojku za Naší odkud Nám přichází záběry a já se začínám rozčilovat a volám rozhodčí. Tým dává bojku přímo do Našeho sektoru!!! Po té jezdí vedlejší tým každou hodinu na vodu a jezdí kolem Naší bojky a pořád krmí. Rozhodčí jdou problém vyřešit, ale vedlejší tým rozhodčí neposlouchá. Přes noc už Nám opět další záběr nepřichází, ráno opět vstáváme a přichází vážení druhé ryby. Po prvním 10kg kaprovi ukazuje váha u druhého kapra rovných 8kg. Takže jsme hrozně zvědavy až odpoledne obdržíme statistiky a kolikátí budeme.
Já to tipuju, že by jsme mohli být s 18kg cca na 15 místě. Kolem 18 hodiny k Nám doráží statistiky a hledáme název Našeho týmu a ten se s Naším překvapením nachází na 20 pozici. Do první desítky Nám chybí cca 10g. Máme hroznou radost. Přes den Nám žádný záběr nepřichází až kolem 8 hodiny večer se ozývá opět ten samý hlásič a padák a říkám a sakra, Míra zasekává a říká to je určitě cejn. Jedná se o 35cm cejna, který si chtěl pochutnat na dvouch 24mm kuličkách G2. A na montáži se spíše oběsil. Pravá bójka, která byla určena především na lov amurů pořád nic a Míra říká co když jí zrušíme a zkusíme najít vhodnější místo. Souhlasím a bojku i prut převážíme a místo ještě večer zakrmujeme.
U ostatních bojek Nám echolot ukazuje spousty ryb, tyčové bojky se hýbou sem a tam a my říkáme proč Nám sakra nechodí záběry. Oba víme příčinu, jedinou bojku odkud přišli pěkné ryby Nám plaší vedlejší tým svým každohodinovým zakrmováním a ježděním kolem Naší bojky!!! Druhá a asi ta největší příčina je počasí, echolot ukazuje teplotu vody 29 stupňů a to nevěští nic dobrého. V pátek ráno Nám opět přichází záběr od cejna. Odpoledne Nám opět rozhodčí přináší statistiky a nacházíme se na 25 místě a koukáme, že týmu 30, kteří sedí v krásné zátoce přišlo 5 záběrů od amurů. Tým měl štěstí a najeli jim amuři na krmné místo. Tým se pokoušel o amury stejně jako my, ale po prvním záběru od amura si častým dokrmováním si amury na místě udržel. Nám bohužel z Našeho místa žádný záběr od amurů nepřišel. V sobotu ráno v 7:00 zazní výstřel, který signalizuje ukončení závodu.
Rozhodčí bohužel s vedlejším týmem nic neudělali a ten Nám prostě zničil perfektní místo a stejně skončil bez ryby. Dáváme se do balení a když máme zabaleno přejíždíme na ranč, kde proběhne ve 12:00 vyhlášení. Největší chycený kapr, kterého ulovil tým Imperial baits CZ vážil 14,6kg a nejtěžší ryba závodu byl amur 15kg. Organizátoři jsou zklamáni, že Nám nepřálo počasí a že se nenachytali trofejní kusy. Náš konečný výsledek je 32.místo ze 70 týmů. První tým vítězí z 12 rybami, ale pro upřesnění z 12 chycených ryb tým ulovil 9 amurů a celkově ulovil ryby o váze cca 120kg.
Organizátoři po překladu Alexandra jsou zklamáni počasím, které znemožnilo nachytání více pěkných ryb. Závody jsou ukončeny my si u oběda povídáme z českými týmy. Po obědě se dáváme na dlouhou cestu domů. Máme před sebou 700km. Ostudu jsme na závodech určitě neudělali a skončili jsme na celkově na 32.místě ze dvoumi bodovanými rybami o celkové váze 18kg. Určitě budeme závody navštěvovat nadále, protože Nám to přineslo další nové zkušenosti do Našeho kapraření. Nakonec bych chtěl poděkovat Jardovi Kučerovi. Jeho rady Nám hodně pomohli a nebýt jeho tak jsme mohli klidně na závodech vyhořet bez ryby.
