Masný červ
Klasická nástraha, kterou používá každý z nás. Chytáme na ně od malinkých plotiček po obrovské kapry. Od plavané po feeder až po položenou. Tuto nástrahu můžeme používat od jara až do zimy a skoro nikdy neodejdeme bez záběru. Chytáme od jednoho jediného červíka až po trs červů, kterému žádná větší ryba neodolá. Krabička s červy nás nestojí balík a člověk si s nimi užije parádní rybařinu. Ovšem nesmíme se bát jimi trochu přikrmit. A nebojte se i kukel, zvlášť velcí cejni je milují. Na kapry je většinou nastražujeme mimo háček do karabinky. Anebo na háček s medovkou.
Hnojná žížala
Ideální nástraha do chladné vody. A ne jen do ní. Kdykoli, když nejsou ryby při chuti, tak na ně rád přezbrojím. Takového pěkného hnojáčka rád vezme okounek, plotička a dokonce i slušný kapr. Já osobně na ně nejraději chytám ze dna. Ale když se napíchne jen za kousíček (za nohavičku), tak sebou ve vodě neodolatelně třepou. A tomu okouni a tloušti neodolají. Ale i ze dna je to skvělá nástraha, můžeme si pomoct a napíchnout ho třeba k medovce. Krásně se nám zvedne ode dna a bude tak pro ryby lákavější.
Rousnice
Rousnici nejčastěji nastražujeme na položenou. A cílíme s nimi na větší ryby. Od kaprů po úhoře a dokonce i na naši největší sladkovodní rybu, a to sumce. Ale s oblibou nám do ní prásknou plotice s cejnama. Při zvednuté a přikalené vodě se na ně dají dokonce chytat i amuři. Na sumce používáme trs žížal, který bud hodíme ze dna a budeme čekat, nebo s nimi budeme chytat aktivně při vertikálce.
Pařený rohlík
Další z klasických nástrah, na které už hodně z nás zapomnělo. Přitom je pořád velmi účinná a jeho příprava velmi rychlá a jednoduchá. Nejrychlejší způsob je hodit navlhčený rohlík do sáčku a na pár vteřin do mikrovlnky. Na háčku si ho můžeme ještě dovonět různými esencemi. Na jezerech a rybnících na něj nejčastěji chytáme kapry a cejny. Na řekách pak krom kaprů i tlouště a parmy
Chleba a rohlík
Ani na chleba nesmíme zapomínat. Na kostičky chleba s kůrkou se ryby vrhají hned po dopadu. Ale má to i své nevýhody, když najedou plevelné rybky, tak nám chleba na háčku dlouho nevydrží. Z rohlíků a z chleba se vždy dělala těsta, které vydrží na háčku trochu déle a opět je můžeme různě navonět a obarvit barvivem. Na kůrku chleba nebo kousek rohlíku, pak chytáme na mlaskačku z hladiny.
A jak to může vypadat v praxi?
Podobně jako vás, tak i mě a kolegu, už svrběly ruce, a tak jsme začátkem března vyrazili na jedno odpoledne na řeku. Po příjezdu k místu jsme byli lehce rozladěni. Řeka byla zvednutá a plavalo v ní plno bordelu. Ale i tak jsme se nevzdali. Měli jsme asi 4 hodiny a tak jsme každý zkoušeli jinou nástrahu. Kolega vsadil na klasiku na červy a pařený rohlík. Já naopak vsadil na žížaly a kukuřici.
První záběry měl kolega na červíky a na pařený rohlík. Ale chvíli nám to trvalo, než jsme zjistili, co jsou záběry a co je bordel na šnůrách. No nebudu vás napínat kapříka jsme nedostali, ale nakonec jsme si i tak chytli pár tloušťů, kteří nás i tak potěšili. A závěrem nejvíce záběrů bylo na žížaly a nejmíň na kukuřici. Ale rybu jsme chytli na vše. Tak snad příště přijde i nějaký ten kapřík.
Petrův zdar!
