Jak si semnou dělal podzim, co chtěl
Maďarská svazovka
Po velmi úspěšném létě, kdy jsem zažil několik krásných dnů a nocí se sevřeným prutem v ruce přišel bolestivý zlom. Dostává se mi nabídka vyrazit na první 10-ti denní zahraniční výpravu. Během krátké konzultace s mámou je vše rozhodnuto, školní lavice vyměněna za bivak. Skoro nic o této vodě nevím, dostávám nějaké základní informace, jak reagují ryby a i jednu podstatnou věc, na kterou musíme dávat zvláště pozor je krádež vybavení ze strany místních romských obyvatel. Po třech dnech neustálých příprav sedím v autě s dlouholetými kamarády a uháníme 600 km směr Maďarsko. Po náročném dnu usínám i na pár minut na sedačce auta. Probouzím se ve chvíli, kdy sjíždíme ze silnice a přijíždíme k vodě, kde přečkáme noc a brzy ráno vyrazíme do města pro povolenky.
Po zakoupení povolenek přichází doba na rozhodnutí, kde vlastně budeme chytat. Obě vody co se nám nabízí k dispozici, jsou přibližně stejně velké. Jediný rozdíl je asi v tom, že jedna je mnohem více zarostlá vodní travou, na obou se neustále těží písek. Rozhodnutí padlo na relativně těžší vodu, která je z velké části zarostlá travou a kluci o ní ví mnohem méně informací. Vybíráme starší část jezera a na to i já možná doplácím. Přede mnou se rozprostírá velká část jezera, na echolotu vidím jednu lavici vedle druhé. Takovouto situaci neumím řešit, a proto mi pomáhá s výběrem kolega Pepa. Umisťujeme jednu boji na obrovskou „muldu“ na které je 3.5 metrů vody. Jeden z prutů umisťuji přímo na patu pod tuto muldu. Druhý prut pokládám do plavební dráhy lodě na volnou plochu, kde je hloubka 7.8m.
Stavíme tábor a užíváme svobody. Přichází noc a stou i zajištění celého tábora a pro mě velká nejistota jak vše bude probíhat. V noci se přihnala bouřka doprovázená silným deštěm a vítrem. Druhou noc přichází Pepovy první kontaktní kapr okolo 70cm. Dny plynou jeden za druhým a ani další záběr nepřichází. Konečně mi přichází záběr, je to pěkná plynulá jízda. Po záseku se mi ryba jeví velice pěkně, až do doby kdy cítím tuhé místo. V té chvíli už sedím ve člunu a jedeme vše zachránit, bohužel ryba už tam není. Dalšího dne mi přichází další záběr, kdy zdolávám malinkého kapra však prvního v zahraničí. Do konce výpravy zbývá stále dost času. Tři noci před odjezdem se to rozjíždí Pepovy a ten zdolává vysněného metrového Amura a k tomu ještě několik slušných kapru. Bohužel mě už záběr nepřichází a s pískovnou se loučím se smíšenými pocity.
Carp Maraton Ostrov nad Oslavou
Další výprava je naplánovaná za 14 dnu a tentokrát na Carp Maraton v Ostrově nad Oslavou. Po počátečním losu kde se rozhoduje o hodně, je s námi zle. Losuji mělké místo, kde ani pod vodní hladinou není nic zajímavého, nevzdáváme to, přijeli jsme bojovat. Jsme dohodnuti, jak chceme chytat a jak rozmístíme pruty. První noc přichází záběr od bodované ryby, ale od rozhodčích víme, že u hráze se chytá poměrně dost ryb, a to nepřidává na klidu. Každou noc dostáváme pouze jeden záběr a to ve finále stačí jen na 8 místo se 4 rybami. Bohužel ani tato výprava neskončila podle představ. Na závodech jsem přispěl k úspěchu pouze dvěma rybami o velikosti 62cm a 73cm.
Ostrov nad Oslavou
Je přede mnou poslední letošní výprava a opět se bude konat v Ostrově nad Oslavou. Vzhledem k panujícím podmínkám to bude jednodušší. Na přehradu v Ostrově nad Oslavou přijíždíme před setměním ve čtvrtek večer. Zakupujeme rybářské lístky, a co nejrychleji přemisťujeme věci na lovné místo. Jako první stavím bivak, do kterého jsem bez lítosti naházel všechny věci. Rychle jsem se snažil najít ve vodě místa. První místo bylo u protějšího břehu, kde se mírně svažoval břeh a ze 2m to spadlo až na 4.5m. Tyčovou boji jsem umístil do 2m. Místo se mi jevilo jako velmi dobré, podklad dna byl tvrdý, zjevně kamenité dno. Druhou boji jsem umístil do hloubky 7m, kde byl mírný nános bahna a třetí boji jsem umístil nedaleko břehu, kde jsem od kamaráda věděl o pěkné hraně. Pruty jsem navazoval už po tmě. K první bojce jsem položil kombinovaný návazec a místo olova jsem použil kámen v gumičce. Místo jsem mírně prohodil několika kuličkami boili a pár hrstmi pelet.
K druhé bojce kde byl nános bláta jsem naservíroval menší množství partiklu s cílem, aby mi bílá ryba vyčistila místo. K montáži jsem přihodil několik kousku krájeného boili. Třetí boji jsem prohodil pouze větším množstvím boilí. Noc se jevila velmi slušně, ale záběr bohužel nepřišel. Brzy ráno jsem převozil pruty, uvařil teple kafíčko a začal sledovat aktivitu na hladině. Odpoledne přichází kolegovy záběr od menšího, ale bojovného kapra. Ani nevím, jak se den rychle přehoupl a byl tu zas večer. V noci dostávám záběr od malého kapříka, který nepřesahuje 60cm. Kapra jsem nevytahoval ani na břeh, pouze jsem ho odhákl v podběráku. Rychle převést prut a zpět do vyhřátého spacáku. Bohužel do rána už záběr nepřichází. Ráno chystám věci na převezení, vše mi trvá velmi dlouho, se vším si dávám velkou práci a nechci nic podcenit. Boilí jsem ořezal, abych ho maximálně zatraktivnil. Namáčím v dipech a můžu převážet. Na noc převážím pouze jeden prut. Už když se kolega vrací z vyvážky, tvoří se ledový povlak na našem vybavení. Noc bude velmi studená. Ráno se probouzíme do velmi mrazivého dne. Kolega dostává další záběr opět od malého kapra. Převážíme nějaké pruty, které chceme pro jistotu zkontrolovat. Do odjezdu mi žádný záběr bohužel nepřichází. Velmi zklamaný, promrzlí se těším domů. Byl to velmi smolný podzim a těžký, kdy jsem nedokázal komunikovat s rybou.
