Jako dítě jsem rád zkoumal život na březích těchto zavlažovacích toků. Strávil jsem tu opravdu hodně času, což mi umožňuje, abych vás po mnoha letech úvah, seznámil s chováním kapra v tomto typu prostředí. Zaměřím se zejména na to, jak přijímá potravu (na různých místech za různých okolností). Znalost chování kapra je pro nás velmi důležitá. Pokud víme, co tato ryba momentálně upřednostňuje, můžeme samozřejmě lépe zvolit způsob lovu a předložit jí preferovanou návnadu a nástrahu. To by mělo korespondovat s prezentací v té části dne, kdy jsou kapři zvyklí přirozeně vyhledávat potravu. Je dobré vědět, že chutě kaprů krmících se třeba jen kilometr od sebe, mohou být úplně odlišné. Proč je tomu ale tak?
Stravovací reflex
Velmi to záleží na specifických podmínkách. Podstatné je dno. Kapři rádi vyhledávají měkký substrát s bohatou zásobárnou patentek, krevet a mušlí, ale také odumřelého hmyzu a všeho, po čem kapr doslova šílí. Zejména měkké krevety, se kterými se v Itálii často setkáváme, vytvářejí v kaprově mysli „stravovací“ reflex. Pokud je nemá, nebo nemůže je najít, zůstává mu tzv. „sucho v ústech“ a o to intenzivněji je vyhledává. Pro lov se tedy naskýtá jedinečná možnost využití komerčně vyráběných produktů z mořských i sladkovodních živočichů, nebo nastražení té verze boilies, jejíž složení a vůně je těmto živočichům blízké. Výsledek je vždy skvělý!
V dolní části kanálů s hustější lodní dopravou ovlivňují pohyb této kapří stravy velké šífy a čluny. Ty „ničí“ krevetkám jejich přirozená místa, která vyhledávají k „zastavení“ a růstu. Dno je tu často prosté výraznějších přirozených překážek a úkrytů, a tak čluny a lodě působí jako kartáč - s potravou hýbou a rozmetají ji do okolí. U kapra to vyvolává vysokou aktivitu. Je tedy důležité znát přibližný čas pohybu plavidel v teritoriu. Tato informace nám může velmi pomoci. Některá pravidla plují v určitých režimech. Když jejich aktivita skončí, má kapr dostatek klidu k zahájení hledání roztroušené potravy. Funguje to i na českých a slovenských vodách, akorát potrava kapra je trochu jiná.
Denní a noční režim
Zpočátku jsem se snažil co nejvíce používat boilies s příchutí kraba, ale výsledek nebyl uspokojivý, a tak jsem připravil speciální směs na dno složenou z kukuřice, tygřího ořechu a konopí s peletami Robin Red od Chyť a pusť. Ty jsem dal i pod háček a byla to takřka tutovka! Ryby na pelety díky jejich atraktivitě a rychlejšímu rozpadu reagují velmi rychle. Musíme si ale uvědomit, že i s kvalitním krmením je příprava krmného místa, tak aby bylo dlouhodobě úspěšné zejména z hlediska lovu velkých ryb, během na dlouhou trať. Je to i o přípravě širšího okruhu krmení kolem samotného místa lovu. Zejména pokud se na náš „flek“ stahuje větší počet malých kaprů a drobných ryb. Proto přes den, kdy je aktivita ryb vysoká, používám pelety větších průměrů a klidně dávám dvě za sebe. Při přechodu na „noční režim“ rybolovu zjemním přechodem k partiklu, třeba nadlehčeným tygřím ořechem anebo kukuřicí. Nejvíce záběrů od větších ryb je vždy za soumraku a při rozednění.
Ovoce
V horní části kanálů občas přikrmuji místo i většími kuličkami boilies ovocné příchutě. Je velmi zajímavé, že v místech, kde nemají kapři tuto příchuť možnost poznat v přirozené stravě, se někteří zejména kapitální jedinci často přikloní právě k této volbě. Jahoda, mandarinka, brusinka a jiné ovocné vůně bodují, ale je to hodně o tom, že ostatní rybáři těmito příchutěmi příliš nekrmí, a tak nevzbuzují u opatrných kaprů podezření. Toto potvrzují krásné úlovky mého přítele Matthewa De Grandiho, který se sladké nástraze hodně věnuje. Dnes jsme probrali pouze část z mozaiky důležitých detailů, které jsem vypozoroval za mnoho let putování po kanálech za kapry. V blízké budoucnosti se s vámi rád podělím o další poznatky a zkušenosti.
Váš Alessandro Biancardi
