Nepodceňujme chytací schopnosti pelet.

Většina z vás se již určitě někdy dostala do situace, kdy jste zvažovali, zda při chytání použít pelety či boilies. Dle mého názoru, nedostanete nikdy jednoznačnou odpověď a snaha o vyřešení této otázky nikdy nepovede k jednoznačnému závěru. Situace u vody se mění vlivem mnoha faktorů (teplota vody, směr větru, denní doba, navštěvovanost revíru) a to mnohdy i během jednodenního lovu, takže musíte reagovat dle konkrétních podmínek. Abychom se mohli co nejlépe rozhodnout, je třeba si uvědomit rozdílné vlastnosti obou nástrah.

Pelety, protože jsou vyráběny lisováním a sušením, mají kratší dobu rozpadu, a proto působí mnohem rychleji než boilies. Pelety jsou také více porézní, a tak mohou nasát větší množství posilovačů či dipů.  Jsou tedy schopny ve velmi krátké době (v závislosti na teplotě) uvolnit do vody velké množství potravinových a pachových stop, které pak intenzivně lákají ryby do zakrmených míst. Jsou tedy vhodné pro maximální zatraktivnění krmného místa, ryby rychleji reagují a najíždějí, ale jejich schopnost selektovat záběry od menších ryb je nulová. Proto si u vody málokdy jen s peletami vystačíte (snad s výjimkou krátkodobých vycházek).

V následující části se pokusím popsat zkušenosti z mé loňské podzimní výpravy za kapry na plavební kanál v Itálii z přelomu září a října.

Konec léta byl v celé Evropě velmi proměnlivý, s množstvím srážek, což se projevilo i na množství vody v řekách. Zatímco v Itálii již deště ustaly a předpověď slibovala příjemné teploty, v Čechách již panovalo studené sychravé počasí. Noční cesta uběhla velmi rychle a vyřízení povolenky bylo rutinní záležitostí, takže jsme rychle spěchali na setkání s naším italským testerem a kamarádem Alessandrem Biancardi. Alessandro tráví spoustu času u vody, takže má dobrý přehled o aktuálním dění.  Protože řeka Pád byla stále ještě rozvodněná a pro chytání nevhodná, vybrali jsme si plavební kanál. Místo, pro které jsme se rozhodli, nás nutilo k zachování maximálního klidu při pohybu na břehu. Kanál, široký zhruba 150 metrů, je v této části rozdělen mělkou kosou (hloubka 0,5 – 1,2 m v šířce 5-10 m) na zhruba dva stejně široké pruhy, přičemž plavební dráha je umístěna ve vzdálenější polovině kanálu s hloubkou do 6 metrů. V bližší části kanálu s průměrnou hloubkou 1,5 m, se šikmo podél břehu, ve vzdálenosti od 6 do 20 m, táhne mírná prohlubeň s hloubkou 1,6-2 m. Dno je zde jílovité, bez hlubokého bahna. Právě tuto prohlubeň jsme si vybrali pro zakrmení.

Pro začátek jsme zvolili směs pelet a boilie bez přídavného dipování, protože mám zkušenosti z minulých výprav, že atraktivní halibut pelety, zalité atractory, dokáží přilákat sumce i cejny, což jsme nechtěli. Sumci vám nejen dokáží důkladně vyčistit lovná místa, ale ještě zde zalehnou a vyženou ostatní ryby. První zakrmení jsme realizovali ze člunu formou souvislého pásu širokého cca 2 metry. Návnady jsme směřovali na dno prohlubně.  Pruty jsme pak umístili tak, aby se ryby při najíždění do krmného místa nedostávaly do kontaktu s vlascem (na okraj krmného pásu), nebo jsme používali back leady. Následně jsme, v zájmu zachování maximálního klidu na břehu i na vodě, omezili veškerý pohyb na minimum a používali jsme k dokrmování jen zakrmovací lopatku nebo kobru.

Záběry sumců jsme pomocí řepky eliminovali, ale zase jsme chytali malé kapříky a cejny. Tito drobečci si hravě poradili s 18 mm kuličkou boilie a ani peleta stejné velikosti pro ně nebyla problém.

Jak dny plynuly, bylo nám stále více jasné, že jsme se netrefili do optimálního období a každý záběr nás stál spoustu námahy. I když záběr sumce na kaprový prut a jeho následné zdolávání jsou adrenalinovým zážitkem, přece jen jsme sem jeli s vyššími ambicemi.

Zkoušeli jsme tuhé i poddajné návazce, ale počty záběrů se nijak výraně neměnily. Vzhledem k poměrně tvrdému dnu a množství malých ryb a raků, jsme však volili spíše tuhé návazce, protože nebezpečí zamotání měkké šńůrky při ataku nástrahy malou rybou je zde velké.

Raci dokáží návnady, hlavně s masovou příchutí, oštípat během chvíle.  Na snímku je vidět původní velikost a stav po jedné hodině od nahození.

S ochlazením se objevil další fenomén, se kterým se můžete setkat všude u vody. Myši nejenže pilně likvidovaly všechny drobky, které objevily, ale také využily příležitosti a v nestřeženém okamžiku nám zalezly do auta, kam je nalákaly omamné vůně linoucí se z boilie Gangster G2 od MikBaits a z pelet Halibut od Chyť a pusť, a když nám v noci ještě začaly běhat po hlavách při spaní, vyhlásili jsme jim válku. Stačilo nalíčit peletku nebo boilie do pastičky a po setmění jen čekat. Do rána jsme jich pochytali devět. Pak jsme již měli klid.

V souvislosti s hlodavci bych vás rád upozornil i na další nebezpečí, které od nich hrozí vašim prutům. Při nastražování silně nadipovaných nástrah se snadno dostane z vašich rukou při nahazování dip i na rukojeť prutu. Je lhostejno, zda je rukojeť z korku nebo jiné hmoty. Silné aroma naláká hlodavce a ráno můžete zažít nepříjemné překvapení v podobě okousané rukojeti vašeho drahého prutu.

Pelety v souboji s boilies obstály, nachytali jsme na oba druhy nástrah stejné množství ryb. Otázka nezní, co je účinnější. Lépe je se ptát, za jakých okolností je lepší to či ono. Zrovna tak jako neexistuje jednoznačná odpověď na to, která příchuť je lepší. Neexistuje zázračná návnada, jen jedna funguje někde lépe než druhá a naopak. Avšak neoddiskutovatelným faktem je, že rozdíl mezi výrobky různých výrobců je hlavně v kvalitě surovin použitých při výrobě, v procesu výroby a v neposlední řadě ve způsobu uskladnění.

Čtrnáct dní uteklo jako voda a naše výprava byla u konce. Nepotěžkali jsme si sice žádnou trofejní rybu, ale odjížděli jsme s pocitem, že to nebyl ztracený čas a těšili jsme se domů. I to je rybařina, nejde jen o honbu za rekordy, ale především o zábavu a relaxaci, bez devastace přírody. Děkuji tímto všem, kteří se u vody chovají tak, aby bylo možné se na stejná místa opakovaně vracet a pro než je heslo Chyť a pusť samozřejmostí.

Z domova jsme odjížděli za chladného počasí, zde však byla příjemná trenýrková teplota, a tak, místo stavění bivaků, jsme jen vytáhli křesílka a při kávě si vychutnávali sluneční paprsky a klid u vody. Radost nám kazily jen dvě věci. Při pozorování vodní hladiny jsme neviděli žádnou rybí aktivitu, a pak, při bližším pohledu do příbřežních porostů,jsme zjistili, že je zde opět naházena spousta odpadků. Bylo to o to horší, že jsme toto území  již  jednou vyčistili při předchozí výpravě. Ale bylo před námi více než 14 dní rybaření, a tak jsme se především těšili na následující dny.

Pro začátek jsme, tak jako vždy, zkusili rozdílné nástrahy, abychom zjistili, co bude pro ryby nejvíce atraktivní. Ryby byly málo aktivní, kupodivu více záběrů jsme měli přes den. Za první 4 dny jsme chytili 19 kaprů a 5 sumců, ale žádný z kaprů nepřekročil 10 kg.  Došlo tedy k tomu, co jsem zmiňoval. Za nástrahami se stáhli sumci a začali nám čistit lovná místa. Všichni sumci zabrali na pelety Robin Red Original a jejich plná břicha jasně hovořila o tom, co se ve vodě děje.

Rozhodli jsme se tedy změnit zakrmovací taktiku a vytvořili jsme podél prohlubně pruh krmení z řepky, kterou jsme máčeli 24 hodin, aby změkla. Slibovali jsme si od toho to, že řepka nebude atraktivní pro sumce a ani cejni ji tak rychle nevysbírají. Zároveň ryby sbírající z jílovitého dna drobnou řepku, zvíří  kal a zakalení vody může přilákat další ryby. Změna v zakrmování přinesla prvního kapra přes 10 kg a my stále věřili, že máme dost času na lepší úlovek.

K vodě nás přišli navštívit naši italští přátelé Alessandro Biancardi, Mateo….  a Manuel … , kteří se od letošního roku stávají oficiálními testery firmy Chyť a Pusť . Na našich stránkách se již brzo budete moci seznamovat s jejich úlovky ve formě fotografií, videí a článků.

Po problémech s nočním focením, a protože nejsem příznivcem sakování , při kterém dochází většinou k nevratnému poškození ploutví ryb, jsme si půjčili od Alessandra osvětlení, s jehož pomocí  jsme mohli fotit bez problémů i v noci. Jedná se o jednoduché zařízení sestávající z autobaterie a reflektoru na výsuvné tyči, které si může lehce pořídit každý.

Jedinou obranou proti rakům je použití ovocných a sladkých příchutí nebo použití smršťovací folie na boilie.

Každý den jsme pečlivě pozorovali vodní hladinu, abychom zaznamenali každou aktivitu ryb, ale hladina byla po většinu času klidná a pokud se ryby ukazovaly, tak dále po proudu. Vypadalo to, jako by se  ryby z  tohoto úseku stáhly a jen sporadicky vyjížděly  proti proudu k nám. Omezili jsme tedy zakrmování, protože se na našich lovných místech  pohybovalo jen málo ryb, a snažili jsme se umístit  návnady jen do bezprostřední blízkosti háčků.  K tomu jsme používali pelety a boilie navlíknuté na PVA niti nebo směs partiklů naplněnou do PVA punčošky zalitou boostrem pro zesílení pachové stopy ve vodě. Snažili jsme  se na vodu vyjíždět jen minimálně, abychom ryby neplašili. Jen po záběru jsme dohazovali pár kuliček boilies a kulatých pelet kobrou.

Přes všechnu naši snahu se nám stále nedařilo dostat ryby do naší blízkosti. Po vyhodnocení celého dosavadního průběhu rybaření jsme usoudili, že tu musel být někdo před námi a ryby popíchal a rozplašil. Místní rybáři, kteří chytají hlavně candáty, to způsobit nemohli. Jak jsme později zjistili od místních, byl tu před námi delší dobu jiný rybář, který nejen rybí obsádku donutil k ostražitosti a přesunu na jinou lokalitu, ale nechal tu po sobě  hromadu odpadků, jejichž obaly poskytly nezvratný důkaz o tom, že to byl někdo z Čech,  bohužel. Tento rádoby rybář rozhodně nepřispěl k dobrému jménu českých rybářů, kteří zde jinak mají u místních dobrou pověst.

Po týdnu přišlo mírné ochlazení a déšť, ale žádný zásadní zlom v chytání tato změna nepřinesla. Po zbytek týdne bylo počasí proměnlivé a větší kapr nikde. Chytili jsme další kapry  těsně pod 10 kg a to bylo vše. Byl to ohromný rozdíl oproti předchozím výpravám, kdy zde nebyl problém chytit 20 kaprů denně. Nedalo se řící, že by ryby nepřijímaly potravu, protože kapři, které jsme dostali na břeh, měli ve střevech natrávené boilies a pelety. Hlavně pelety Robin Red Original a boilies Gangster G2 byly pro ně velmi atraktivní. Ale ryby k nám nenajely, i když jsme se je snažili přilákat krmnou stopou, kterou jsme z řepky vytvořili dále po proudu. Pro lepší úlovky bychom zřejmě museli přesunout naše stanoviště o pár kilometrů dále po proudu. Ale zde není zase až tak jednoduché se přemístit jinam. Můžete narazit na oblast s velkým výskytem jedovatých pavouků nebo jiné havěti a to jsme nechtěli riskovat. Po velkém úsilí jsme se během 14 dnů prochytali  k 80 kaprům a 5 sumcům. Vyjma sumců to byly ryby, které k nám jednotlivě najížděly proti proudu a my je střídavě odchytávali.