Dravci

zpět do Atlasu ryb

Bolen dravý

Doba hájení: 1. ledna až 15. června
Nejmenší lovná míra: 40 cm

Aspius aspius

Bolen dravý se řadí mezi české původní druhy. Jeho největší zvláštností je, že ač patří mezi kaprovité ryby, jedná se o dravce. V rybářském světě představuje ceněný úlovek. Jeho ostražitost, nedůvěřivost a bojovnost z něj dělá úctyhodného protivníka. Zjistěte, jak ho přelstít.

Způsob života a potrava

Způsob života a potrava

Dospělí jedinci jsou samotáři a žijí v proudech (parmové a cejnové pásmo), nejraději mají podjezí, místa se zpětným proudem a okolí mostních pilířů. V těchto místech čekají na menší rybky stažené proudem. Kvůli zásahům člověka do vodních toků (stavby přehrad) se nyní boleni hojně objevují i ve stojatých vodách, kde loví menší ryby těsně pod hladinou. 

Bolen se při lovu orientuje zrakem a najíždí do hejn menších ryb na mělčinách, naráží do nich ocasní ploutví nebo tělem, omráčí je nebo dezorientuje a pak vybranou rybku pronásleduje, dokud mu neskončí v tlamě. Na zimu se stahuje z horní poloviny vodního sloupce do hlubších vod.

Jak na lov

Jak na lov

Na lov lze s úspěchem použít položenou, plavanou, lov z hladiny, přívlač nebo muškaření. Díky tomu, že bolen často loví u hladiny, což doprovází typické šplouchání, ho snadno vystopujete. I když jeho výpady působí zběsile a vypadá jako snadná kořist, opak je pravdou.

Ve svůj prospěch využijte informaci, že bolen loví v kruzích. Mezi jednotlivými nájezdy obepluje vždy stejné kolečko a cestou se schovává ve vlnkách u hladiny. A právě tady máte dobrou šanci na záběr. V řekách často číhá ve „vracácích“ dál od břehu a pod jezy.

Nástrahy na boleny dravé: čím realističtější, tím lepší

Nástrahy na boleny dravé: čím realističtější, tím lepší

Jako umělou nástrahu použít takřka cokoli s realistickým zpracováním (plandavky, rotační třpytky). Do silného proudu jsou nejlepší speciální woblery na boleny s jedinečnou dynamikou (rychlé vedení, přirozený chod). Pokud chcete živou nástrahu, ulovte si rybku na místě, kde budete bolena chytat. Dobré šance na jeho ulovení máte i s muškařským prutem na suchou nebo mokrou mušku větších rozměrů. Rozšířeným způsobem se také stává chytání z hladiny, které se nejčastěji provádí na woblery (poppery) nebo na obyčejný rohlík/chleba.

Vybavení

Vybavení

Nejlepší jsou lehké přívlačové pruty s tvrdší špičkou, které se nepronesou ani při delším vláčení. Během přívlače veďte nástrahu opravdu rychle, abyste nedali dravci moc času na prohlížení a přemýšlení. Počítejte s tím, že když zabere, v řece obratně využívá proudy a na stojatých vodách táhne do stran.

Bolen dravý: zajímavosti a nejčastější otázky

Bolen dravý: zajímavosti a nejčastější otázky

Bolen dravý – ⁠rekord v ČR?

Největší bolen dravý ulovený na našem území vážil takřka 15 kg a měřil přes 1 metr.

Má bolen dravý zuby?

V tlamě je nemá, ale má požerákové zuby za posledním žaberním obloukem, podobně jako jiné kaprovité ryby. 

Výskyt

Výskyt

Bolen dravý žije ve větších nížinných řekách, ale i ve stojatých vodách. Jedná se o říční rybu, která se kvůli stavbě údolních nádrží adaptovala na život bez proudu, výjimečně se objevuje i v rybnících. Mladí boleni žijí v hejnech a zdržují se na mělčinách a poblíž břehu. 

Bolen se vyskytuje v řekách (od Labe až po Volhu), které ústí do Baltského, Severního, Kaspického a Černého moře. Setkáte se s ním i v jižních oblastech Skandinávie. 

Popis

Popis

Bolen dravý je původně štíhlá ryba s torpédovitým tělem o délce okolo 60 cm a váhou kolem 2 kg (za předpokladu, že žije v řece), ale díky jeho adaptaci na život ve stojaté vodě bolen dosahuje větších rozměrů: váhy přes 10 kg s délkou více než 100 cm. Šupiny jsou lesklé a v létě mají modré odlesky, břicho je stříbrné. Barva se přizpůsobuje prostředí. 

Prsní a břišní ploutve mají lehce načervenalou barvu. Hřbetní ploutev je vykrojená se 3 tvrdými a 8 až 9 měkkými paprsky, řitní ploutev se skládá ze 2 až 3 tvrdých a 12 až 14 měkkých paprsků. Ústa jsou široká a zakončená silnými rty. Oko je poměrně velké a vysoce postavené.

Rozmnožování

Rozmnožování

Boleni se třou ve skupinách mezi květnem a červnem. Samice kladou jikry na ploché kameny, a to ve velkém počtu (podle velikosti a kondice ryby) 80 až 500 000. Jikry se vyvíjí podle teploty přibližně 6 až 15 dní.

Přečtěte si také

Komentáře ke článku (0)

Chceme atlas vylepšovat na základě zpětné vazby - podělte se se svými zkušenostmi - s rozsáhlejšími připomínkami doporučujeme nás kontaktovat napřímo přes e-mail.

Přidat příspěvek

Nakupujete mimo ČR? Přepnout měnu do EUR