Jak se liší bivakování a táboření
Český právní řád termín bivakování ani táboření přesně nedefinuje. Jedná se o neurčité pojmy. Při specifikaci pojmu táboření se nejčastěji vychází z náznaků, které nabízí soubor stanovisek zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zmínky o bivakování jsou známy z případu pana Martina Hyťhy, který požádal o výjimku ze zákazů tábořit mimo vyhrazená místa na území národních parků a CHKO.
Táboření
Pojem táboření je běžně vykládán (podle souboru stanovisek k ZOPK) jako vícedenní pobyt v přírodě se zvýšeným komfortem a se vším, co s tím souvisí, tedy se stanem, rozdělaným ohněm, přípravou jídla a prováděním hygieny.
Bivakování
Bivakováním se rozumí jednorázové nocování za sníženého komfortu, tedy bez ohně a klasického stanu. Po jedné noci musíte z místa zmizet beze stopy.
Jaký je rozdíl mezi stanem a bivakem
Hranice mezi tím, co je stan, který signalizuje táboření, a přístřešek (bivak), který může rybář legálně používat, není přesně stanovena. Obecně se má za to, že se stan od bivakovacího přístřešku odlišuje především přítomností pevné podlážky. Stan ji má, bivak ne, i když je možné podlážku dokoupit a upevnit pod bivak, což se hodí na bahnitém místě.
Jak vidí bivakování u vody legislativa
Bivakování není automaticky povoleno na všech březích svazových vod. Pobřežní pozemky jsou vždy v něčím vlastnictví, nejčastěji v obecním nebo soukromém (fyzická či právnická osoba).
Rybáři mají sice právo vstoupit na cizí pobřežní pozemek (i soukromý) za účelem výkonu rybářského práva v nezbytném rozsahu, což ale nezahrnuje bivakování, rozdělávání ohně, příjezd autem a činnosti, které přímo nesouvisí s chovem či lovem ryb.
O (ne)možnosti bivakování rozhoduje majitel pozemku
Jinými slovy záleží na majiteli pobřežního pozemku, ať už je to obec, fyzická či právnická osoba, zda vám na svém pozemku umožní bivakovat a jestli dovolí na lovné místo přijet autem i mimo veřejné pozemní komunikace.
Přitom platí, že na státních (obecních) pobřežních pozemcích je situace pro rybářský bivak většinou příznivější než na těch soukromých. Pokud daná obec neměla v minulosti s rybáři a nepořádkem kolem vody potíže, bivakování nijak neomezuje. Takových míst si musíme vážit a dělat všechno proto, aby to tak zůstalo.
Nutná ochrana před rozmary počasí
Na soukromých pozemcích, kde nemáte souhlas majitele, a tam, kde je bivakování zakázáno, se řiďte pravidlem, že méně je více. Když je třeba, chraňte se před rozmary počasí pomocí rozkládacího rybářského deštníku, vejdete se pod něj i s rybářským křesílkem, když fouká a prší ze strany, stáhnete si zástěny.
Jaké vybavení si připravit na rybářský bivak
Základem bivakování je ochrana proti sněhu, dešti, ranní rose a při nižších teplotách také proti chladu. Abyste se mohli pohodlně natáhnout, pořiďte si rybářské lehátko a lehký spacák.
Ochrana před počasím
Nejvyšší ochranu před nepříznivými vlivy počasí nabízí rybářský bivak někdy nazývaný jako rybářský stan. Hodí se jak při nocování, tak během chladných dní u vody. Bivak vybírejte:
- podle počtu osob, respektive lehátek do stanu, která se do něj mají vejít (pro jednoho člověka stačí brolly, jednoduchý přístřešek na bázi deštníku, rychle se skládá i rozkládá),
- podle voděodolnosti, tedy vodního sloupce, čím vyšší hodnota, tím lépe – za kvalitku lze považovat bivak s vodním sloupcem 10 000 mm,
- podle vychytávek, sledujte (ne)přítomnost větracích otvorů, oken, poutek na pruty, moskytiéry a možnost uzavření vchodu a oken.
Proti zimě
Během chladných dní a nocí zvýšíte svůj tepelný komfort pomocí topení do stanu a krycí plachty na bivak, která má skvělé izolační vlastnosti a vysokou voděodolnost. Pokud nemáte tak teplý spacák, pořiďte si navíc zateplený přehoz.
Osvětlení
Lovné místo musí být v noci osvětlené, aby vás i potmě našla rybářská stráž. Pořiďte si proto kempingovou svítilnu.
Doprava na lovné místo
Jestli vaše výbava na rybářskou výpravu není zrovna nejmenší, zamyslete se také nad tím, jak to vše dotáhnete k vodě. Pořiďte si prostorný rybářský batoh, tašku nebo rovnou rybářský vozík.
Chovejte se při bivakování ohleduplně
Pokud víte, že je na vámi vybraném místě bivakování povoleno, važte si toho a chovejte se ohleduplně, aby majitel pozemku, ať už je to kdokoli, neměl sebemenší důvod bivakování zakazovat. Buďte tiší a vše, co jste si přinesli, si odneste. Zopakujte si také pravidla nočního rybolovu, abyste se nedostali do křížku s rybářskou stráží.
Zdravíme,
tábořit se nesmí v národních parcích, rezervacích, chráněných krajinných oblastech, v lesích a všude tam, kde to omezují obecní vyhlášky nebo vlastníci pozemků. Každý pozemek u nás má svého majitele (stát, obec, fyzická, právnická osoba) a ten rozhoduje, co se na jeho pozemku smí a nesmí.
Zákon o lesích (zákon č. 289/1995 Sb. o lesích) říká: „V lesích je zakázáno: kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.“ Podobné formulace se nachází i v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.
Tým Chyť a pusť