Anguilla anguilla
Úhoř říční představuje tajemnou rybu opředenou mnoha záhadami, a to zejména díky svému mimořádně složitému rozmnožování a skrytému nočnímu životu. To všechno v kombinaci s velkou bojovností z ní činí velmi oblíbenou rybu mezi sportovními rybáři. Ulovení úhoře říčního je nezapomenutelným zážitkem, který prověří vaše znalosti i schopnosti.
Úhoři říční jsou noční dravci, kteří se pohybují převážně u dna, kde se s oblibou zarývají do bahna. Ostatně v něm tráví celou zimu – ve strnulém stavu čekají na oteplení. Vyhledávají tišiny, škvíry mezi velkými balvany a podemleté břehy. Pokud je dostatek potravy, úhoři se drží svých stanovišť, na tekoucích vodách se pohybují přibližně na 100 metrech. V opačném případě je opouštějí a vydávají se dál.
Úhoře říční najdete navzdory pojmenování nejen v tekoucích vodách, s oblibou obývají dolní pstruhové a lipanové pásmo. Narazíte na ně i v přehradách, lomech a rybnících. Výskyt úhoře závisí na vysazování monté.
Ideální lovnou metodou je položená s průběžným olovem na kmenovém vlasci za použití přirozených nástrah, ale můžete vyzkoušet i plavanou. Vybírejte místa s teplejší vodou – mělčiny, kde úhoři loví, a v případě stojatých vod chytejte u břehu, ke kterému fouká vítr. Lovné místo zvolte tak, abyste tam mohli úhoře bez problému vytáhnout (bez vodní vegetace, kmenů stromů, o které by se mohl zachytit) nejlépe na podložku pod ryby, protože podebrání slizkého kroutícího se úhoře do podběráku bývá problematické.
Na lov se vydejte ideálně od poloviny června do konce srpna, za soumraku a ve večerních hodinách, užijete si tak ten pravý noční lov, o tom, co obnáší jsme se rozepsali v samostatném článku – o pravidlech nočního rybolovu. Úhoři jsou nejaktivnější za dusných večerů, kdy se mění tlak vzduchu a schyluje se k bouřce. Vyrážejí z hlubin do mělčin za potravou. Když je voda zakalená, shánějí potravu i během dne.
Ideální nástrahu na úhoře představuje jeho přirozená potrava – žížaly, mrtvé rybky, které je vhodné zabít a naporcovat předem, aby stihly dostatečně zavanout. Bižuterii, vlasec i prut volte odolnější, počítejte s tím, že se vám úhoř někde zamotá a budete muset zabrat.
Co je to úhoří monté?
Pod pojmem monté se skrývají úhoří násady.
Je úhoří krev jedovatá?
Úhoří krev obsahuje ichtyotoxin, který se podobá zmijímu jedu. Při tepelné úpravě nad 70 stupňů se jed neutralizuje. Nebezpečný je kontakt úhoří krve s vnějším poraněním na kůži člověka.
Může se úhoř pohybovat po souši?
Ano, jsou zdokumentovány případy, kdy se úhoři pokouší dostat po souši dál po proudu, aby vykonali svou rozmnožovací pouť do Sargasového moře.
Jak dlouho žije úhoř?
Úhoři se běžně v přírodě dožívají maximálně 13 let, ale v zajetí přežijí i déle než 60 let. Takto zdokumentovaným exemplářem byl úhoř říční, který žil 62 let v bazénku budovy České pojišťovny v Praze.
Co ohrožuje úhoře říčního v evropských vodách?
Populaci úhořů říčních ohrožuje především regulace vodních toků a jejich neprůchodnost. Znemožňuje dospělcům vykonání rozmnožovací pouti do Sargasového moře, kde se vytírají, a následný návrat mladých úhořů na původní stanoviště rodičů.
Úhoře si s jinou rybou jen tak nesplete, a to zejména díky typickému hadovitému tělu, na kterém se nachází ploutevní lem spojující hřbetní, řitní a ocasní ploutev do jedné. Za hlavou má ještě dvě menší prsní ploutve. Úhoř říční nemá na první pohled zřetelné šupiny, jsou totiž velmi malé, hluboce zarostlé v kůži a překryté silnou vrstvou slizu. Zbarvení se mění spolu s věkem. Úhoří larvy jsou sklovitě průsvitné. Mladí dospělci mají při pobytu ve sladkých vodách zelenohnědý hřbet a bílé břicho. Úhoři připravení k páření se vybarvují, když se vydávají na tah do moře, boky získají kovové odlesky, hřbet ztmavne a břicho je stříbrnobílé, rybám se spolu se změnou barvy zvětší také oči.
V evropských vodách se vyvinuly dvě formy úhoře – širokohlavá a úzkohlavá. Širokohlavé ryby jsou obecně dravější a loví větší kořist než jejich úzkohlavé sestřenice, které i v plné dospělosti zůstávají převážně u rousnic, červů a korýšů.
Rozmnožování úhořů bylo pro vědce dlouhou dobu neznámé. V našich vodách se takřka výlučně vyskytují samice. Samci se pohybují v brakických vodách při ústí evropských řek. Narušení migračních tras znemožňuje přirozené rozmnožování úhořů říčních.
Samice a samci vypadají totožně, liší se jen v rychlosti přírůstku – samice rostou rychleji než samci. Aby se úhoř říční mohl úspěšně rozmnožit, potřebuje vykonat dalekou pouť (dlouhou přes 7 000 km) a z evropských řek putuje až do Sargasového moře, které se nachází v severozápadní části Atlantského oceánu v blízkosti Bermudských ostrovů. Tato cesta mu zabere více než jeden rok života, kdy nepřijímá žádnou potravu. Tření pak probíhá v hloubce 150 až 600 metrů a úhoři po něm hynou.
Plůdek se pohybuje volně ve vodním sloupci a je unášen Golfským proudem zpět k Evropě. Cestou trvající až 3 roky se z jiker vylíhnou larvy úhoře říčního (mezistádium, které se tvarem těla liší od dospělců). Když larvy dosáhnou evropských břehů, promění se v drobné skleněné úhoře, kteří už tvarově připomínají dospělce, a s přibývajícím věkem se postupně vybarví a mění v monté.
Chceme atlas vylepšovat na základě zpětné vazby - podělte se se svými zkušenostmi - s rozsáhlejšími připomínkami doporučujeme nás kontaktovat napřímo přes e-mail.
Přidat příspěvekNakupujete mimo ČR? Přepnout měnu do EUR
