Podzimní výprava, aneb není boilies jako bolies

Podzimní výpravu jsem už plánoval delší dobu. Stále jsem sledoval počasí, jestli bude, nebo nebude prudké ochlazení. Často u vody nocuju a ne jen jeden den. Snažím se zůstat podle podmínek. Převážně volím týden, záleží na pracovních povinnostech.

Podzimní výprava není jako výprava v létě. Voda má 5–10 stupňů a podle toho se taky musíme chovat. A hlavně předem připravit. Hodně rybářů si myslí, že když si koupí boilies, hned vytáhnou rybu kolem 20 kg. To je velký omyl. Boilies patří do mé základní výbavy, ale trvalo mi roky, než jsem pochopil, jak vlastně to zázračné boilie funguje. Ani nebudu popisovat, jak jsem první boilie chtěl navázat. To je na dlouhé vyprávění J. Každý si tím procesem musí projít sám. Nejde začít ze dne na den a říct si: dnes jdu chytat kapry a zvolím si jako nástrahu boilie. A výbavu za 100 tisíc. Na rybařině je krásné si vším projít od základu. Má to pro mě stokrát větší hodnotu.

Nejsou boilies jako boilies. Každá kulička se chová jinak. Záleží na teplotě vody, na tvrdosti boilie atd.

Na podzimní výpravu volím rychleji rozpustné kuličky. Přibližně tři dny před výpravou ještě boilies zatraktivním boostrem nebo dipem. Láká to ve studené vodě krásně kapry (neříkám, že v teplé vodě ne) a vydrží to na návnadách o dost déle než v létě – proto návnady boostruju, když má voda 5–10 stupňů. Ale také si dělám vlastní pasty, kterým věřím na 100 procent. Je to jednoduchá příprava, stačí si vzít k vodě cca 10 kusů vajec. Vejce si rozšlehám, boilie rozdrtím drtičkou a přidám trochu dipu nebo boostru (dipu stačí méně než boostru). Míchám přibližně dvě minuty, až mi vznikne takzvané těsto (pevná hmota). Těsto obaluju pouze boiliem, které mám na návazci. Neodmítne to žádný kapr. Těsto mi vydrží na kuličce i 24 hodin, když těsto necháme zaschnout na sluníčku, vydrží nám o dost déle, než když ho použijeme hned po vytvoření. Kaprařina je dneska velký byznys, ale to bych tady byl do rána. Moje domácí těsto mě vyjde zhruba na 50 korun. Můžete si ho udělat, kolik vlastně chcete. V obchodě nás vyjde na 150 korun a účinnost nejde srovnat. Když chytáte na boilie, nevyplatí se jít k vodě na pár hodin, když neznáte danou lokalitu. To volím převážně pelety v menší velikosti, ale to jsem trošku odbočil od tématu. Sami víme, kolik takové boilies dnes stojí, a musíme je využít na 100 procent. Aspoň se vždy snažím.

Tak jdeme k věci.

Výpravu jsem si naplánoval od 3. do 7. listopadu. Zvolil jsem si svůj oblíbený revír, kam jezdím skoro každou sezonu. Mám to 15 kilometrů od domova, není to velká voda, ale na podzimní chytání idylka.

Mám rád vyvážení, ale dá to hodně práce, když vyvážíte přes 200 metrů a víc a když máte v noci pod nulou a k tomu silný vítr a máte záběr. Není to žádná sranda. Už mě to jednou odneslo, kam jsem nechtěl. Samozřejmě to na každém revíru nejde. Zákony nám to nepovolují, ale naštěstí na kapraře rybářská stráž a hospodáři myslí. Máme dovoleno vše, co nás právě na té rybařině tak baví – stačí si na svazu přikoupit speciální povolenku chyť a pusť a jen si předem zmapovat na internetu, kde to revíry umožňují. Jedná se o vyvážení a také krmení z lodě a hlavně sondování dna echolotem, kde strávím někdy více času než chytáním kaprů. Ale to je zas jiné vyprávění. Toho jsem si užil celé léto, tak jsem udělal změnu: bez vyvážky. Dá se nakrmit pěkně ze břehu: raketou (spomb), kobrou, prakem atd. Nepotřebuju žádné povolení na vyvážku a taky ušetřím. Hloubku vždy volím podle ročního období – na podzim volím převážně do tří metrů (hloubku už mám zmapovanou předem). Když má voda pod pět stupňů, volím teprve až tehdy hloubky větší – ale to bývá vždy až těsně před zimou (leden, únor), kdy jsou kapři zazimováni na tvrdou zimu. Hloubky revíru už znám z minulé výpravy. Stačí si obejít jezero z druhé strany a naházet boilies dva metry od břehu. Tam už vím, že je přesně tři metry hloubka, takže ušetřím tahání echolotu nebo člunu. Krmení jsem zvolil od Nikla. Dlouho jsem studoval novinku Devill Krill, takže jsem měl jasno, co zvolím na první háček. Je to jednička na zimní chytání – podle rozpustnosti a zvolených esencí. Na druhý prut volím svoji klasiku také od Nikla – Kill Krill. Vždy jsem s Kill Krillem měl úspěch v chladné vodě. Minulou sezonu jsem na Kill Krill vytáhl v únoru 15kilového kapříka, když jsem ještě musel před nahozením z loďky odsekávat led, abych vlastně mohl nahodit. Šance jsem měl. Ale srandy bylo taky mnoho J.

Krmení jsem rozházel přesně vedle návazce – 0,5 Devill Krillu + 0,5 Kill Krillu. Samozřejmě na každý jeden prut zvlášť – nerad míchám dvě příchutě najednou, málokdy se mi to osvědčilo.

Kdybych měl namířeno na velké kapry, zvolím jednu nebo maximálně 2 hrstky boilie (10 ks kuliček). Sami víte, že větší kapři jsou samotáři a nejezdí v hejnech jako násaďáci (menší kapr). Zvolil bych jiný druh boilie – většinou pořádně vysušené, až na kámen. Nemusíme se bát, takový patnáctikilový kapr s tím nemá žádný problém. Většinou používám boilie 15–18 mm. Mnoho z nás si myslí: čím větší kulička, tím větší šance na ulovení velkého kapra – blbost! Takový větší kapr není tak blbý, jak se jen zdá. Už má něco za sebou a dobře ví, že menší nástrahy jsou pro něho jistější. Proč? Když hodíme do vody 24mm boilie, v teplé vodě se nám rozpustí na cca 18mm boilie za 1–3 dny (mám na mysli pořádně vysušenou tvrdou kuličku). Pak má kapr větší jistotu, že boilie leží ve vodě delší dobu a nemusí být na břehu už žádný rybář. Znám plno revírů, kde se dá chytit větší kapr pouze na malé boilie, samozřejmě bez dipu a boostru, protože bych nalákal malé ryby. Není to jednoduché jako běžná kaprařina, ale to asi každý z nás ví. Někdy se můžeme dočkat záběru po 24 hodinách, někdy po 10 dnech. (O velkých kaprech se pobavíme v dalším článku, je to na delší vyprávění.)

Ale vrátíme se ke své podzimní výpravě. Hned po prvním nahození jsem byl zvědav, jak letošní novinka bude šlapat. Přes odpoledne jsem ze záběru měl obavy. Když má voda pod 10 stupňů, převážně mi kapři v takovém ročním období začali najíždět na krmné místo až po setmění. Ale náhoda je blbec. A tak se i stalo – v 16 hodin mě vytáhl ze spacáku první podzimní kapr. Swinger mi šel samozřejmě do padáku, což bývá běžné, když už jsou ryby opatrné. Kapr vážil okolo 5 kg, ale ani jsem ho nevážil ani neměřil. Zachutnala mu kulička Kill Krillu. Boilie letělo zpět na svoje lovné místo. Doházel jsem kobrou 20 kuliček a šel si lehnout do vyhřátého spacáku. Sotva jsem zavřel zip od spacáku, začal hlásič hlásit rybu. Další padák. Hned zasekávám kapra a na podložce se ukazuje další 7kg sportovec. Konečně na zázračnou kuličku Devill Krill. Kulička byla za 10 hodin poloviční, což mě ani nepřekvapilo, protože splnila svůj účel. Přes noc se mi podařili ještě dva kapři šupináči stejné váhové kategorie. Ráno po probuzení jsem doufal, že přijde kapr aspoň nad 10 kg. Ale mé doufání bylo zbytečné přes celé dopoledne i odpoledne – swinger se ani nehnul. Aspoň jsem měl čas si udělat na večer další PVA punčochy a připravit si dřevo na oheň, abych neumrzl. Ještě že jsem si vzal přehoz na bivak, který je taky velmi důležitý, když chytáte v chladnějším období. Přece jenom dvě vrstvy mají něco do sebe. Při používání plynových topení doporučuji mít nejméně půlku stanu otevřenou. „Žere“ to kyslík, který se nám docela hodí J. Stačí si koupit pořádný spacák, který se dá dnes sehnat bez problému, nesmí chybět termoprádlo a samozřejmě pořádný bivak (stan). V noci se ukázalo na teploměru -1 °C, což nebylo zrovna nejtepleji. Další záběr jsem udělal až večer. Přišel 3kg kapr, kterému zachutnal Devill Krill v 18mm kuličce. Kulička byla větší než tlamka od kapra, boilie jim očividně chutná. Další záběr jsem přes noc neudělal. Došlo k prudkému ochlazení, takže se nebylo ani čemu divit. Na jezeře bylo celkem pět rybářů a ani jeden z nich bohužel neudělal záběr. Chodili se vždy ptát přes odpoledne, na co chytám. Dal jsem každému po hrstce boilies Kill Krillu. Všichni v očekávání rychle navazovali boilie na svůj návazec. Ale dobře vím, že jen v boilie to určitě není. Byl jsem přesvědčen, že jim moje boilie nepřinese tolik spokojenosti v úlovcích, jak by čekali. K večeru jsem stáhl pruty a šel se podívat, jak jim to moje zázračné boilie chytá. Samozřejmě jsem nebyl překvapen. Každý kroutil hlavou, že zatím od příjezdu nemají ani mírového kapra. Podíval jsem se na návazec a hned mi bylo jasné, v čem je chyba – vždy používám na podzim menší háčky, převážně vel. 4 od Sportcapu. Na firmě tolik nezáleží, ale na velikosti určitě ano. Jsem s nimi spokojen – ostrost vydrží dlouho a nikdy se mi nestalo, že bych háček narovnal jako například u Awa-shimy. Samozřejmě bez protihrotu, svazovky sice zatím hroty dovolují, ale mně vyhovují ty bez hrotu. Nemá to tak velký vliv, abych přišel v boji o kapra, a kapr si tolik neublíží. Milí sousedé měli navázané háčky č. 8. Protihrot jsem neřešil, to je každého vlastní volba. Je to taky hodně o místech, které si předem zvolíme. Jak už jsem zmínil, někdy hledám místo déle, než jsem na rybách :-). Zatím vždy volím na podzim tenkou šňůrku, podle zkušenosti vím, že kapr není tak živý ve vodě jako v létě. Už se zazimuje a má zpomalený metabolismus. Takže nám udrží i jemné šňůry a malé háčky.

Konečně se po 15 hodinách bez záběru ukázal 10kg kapr. Vše jsem měl připravené, takže jsem kapra moc netrápil. Pár fotek na památku a pěkně si plave dál. Další záběr jsem už neudělal, změnilo se dost počasí, které hraje velkou roli. Někdy můžeme být na dobrém místě, kde se kapři zrovna krmí (přírodní potravou), ale když nám nehraje počasí, neuděláme nic. Ano, ani zlaté boilie nám nepomůže :-).

Není to vždy jen o boilie a o velkých kaprech. Kdybych šel cíleně chytat velké kapry, změnil bych úplně strategii a samozřejmě vybral jiný typ boilie. Ale to zas příště. Chtěl jsem si hlavně potahat nějakého kapříka a cíl byl také splněn. Nebyla to určitě poslední podzimní výprava letošní sezony. A byl jsem rád aspoň za to, že jsem si pěkně zachytal a hlavně oddychl od dnešní uspěchané doby.

Marek Palowski.