Okoun říční

Způsob života a potrava

Okoun říční je stanovištní dravec, který se zdržuje v hejnech. Potěr se živí drobnými korýši a jak postupně roste, zaměřuje se na hmyzí larvy a drobný potěr. Dospělí jedinci loví ryby – výjimkou nejsou ani zástupci stejného druhu, kanibalismus je v okouní říši běžnou záležitostí. 

Okoun s oblibou vyhledává zarostlá místa, kde mu vodní rostlinstvo slouží jako úkryt, například v rákosových porostech. V tekoucích vodách ho najdete zejména v tišinách, pod vymletými břehy, kde jsou kořeny stromů, ale i za skalami, balvany, a mostními pilíři. Ve stojatých vodách se rádi zdržují okolo nápadných vyvýšenin.

Výskyt

I když druhové jméno okouna „říční“ napovídá, že se jedná o rybu obývající výhradně tekoucí vody, není to úplně tak. Okouna najdete nejen v řekách, ale i ve stojatých vodách – jezerech, rybnících, přehradách. V tekoucích vodách se vyskytuje především v parmovém a cejnovém pásmu, do lipanového a pstruhového pásma se dostává jen výjimečně. Okoun říční s oblibou vyhledává zarostlá místa, kde mu vodní rostlinstvo slouží jako úkryt.

Jak na okouny

Okouni říční se rádi drží okolo ponořených stromů, kamenů, skal, nápadných vyvýšenin, které stoupají ze dna, a v blízkosti prudce klesajících břehů. Výhodou je, že se kolem těchto super atraktivních míst nevyskytují jen jednotlivé kusy, ale celá hejna okounů, a to opakovaně. Tato místa snadno objevíte s pomocí echolotu. Nalezení okouního stanoviště je alfou a omegou úspěšného lovu. Paleta technik, kterou můžete použít na lov okounů je široká, funguje plavaná, přívlač i položená.

Kdy

Pokud toužíte po trofejním okounovi, vydejte se na něj těsně po tření, tedy na přelomu května a června. Ryby bývají vyhladovělé a aktivně shánějí potravu. Léto bývá horší, pokud to chcete i tak zkusit, vydejte se na okouny brzy ráno nebo večer. Druhým nejlepším obdobím v roce je podzimní nabírání tukových zásob před zimou.

Vybavení

Na okouny si pořiďte třpytky, woblery nebo gumové nástrahy o velikosti 5 až 8 cm. Z živých nástrah zkuste hnojáčky, žížaly nebo malé rybky.

Tipy k lovu

●    Hned, když budete mít pocit, že okoun zabral, zasekávejte, jinak nástrahu zhltne a následné vyprošťování bývá komplikované.
●    V zakalenější vodě používejte stříbřité nástrahy, které při rozpohybování přilákají okouny svými odlesky.
●    Po zaseknutí neklade okoun větší odpor, takže ho snadno vytáhnete na břeh i do loďky.
●    K podebírání okounů používejte podběrák s pogumovanou síťkou, aby se do ní nezamotala vzpřímená ploutev ryby.

Okoun říční: zajímavosti a nejčastější otázky

Popis

Okoun říční je díky svým výrazným pruhům a červeným ploutvím takřka nezaměnitelný s jinými druhy. Okouni mají poměrně vysoké tělo a vyklenutý hřbet. Na hřbetech se nachází 2 ploutve. Přední bývá šedá s výraznou skvrnou mezi posledními paprsky. Druhá je spíše do šedozelena. Prsní ploutve mají nažloutlý odstín, typickou červenou barvou se pyšní břišní, řitní a ocasní ploutve. Pro oči je typická oranžová duhovka. Tmavé pruhování je velice variabilní – záleží na životním prostředí daného jedince. Samci a samice vypadají totožně.

Rozmnožování

Samci dospívají mezi 1. a 3. rokem, samice zhruba o rok později. Obvyklá doba tření probíhá mezi dubnem a květnem, a to ve chvíli, kdy se voda oteplí. Okouni vyhledávají mělká místa se štěrkovým nebo písčitým dnem. Jikernačky kladou jikry v pásech na větší kameny, potopené větve či kořeny. Rychlost líhnutí ovlivňujte teplota vody a pohybuje se v rozmezí 15 až 30 dní.