Salmo trutta
Pstruh obecný se v našich vodách vyskytuje ve dvou formách, a to jako pstruh potoční (potočák) a pstruh jezerní. Jedná se o stejný druh, u kterého se díky odlišným životním podmínkám mění velikost a zbarvení. Pstruzi představují nejcennější ryby pstruhového pásma. Větší kusy nejsou díky své ostražitosti a bojovnosti snadnou kořistí a prověří schopnosti každého rybáře.
Pstruzi obecní patří mezi stanovištní druhy. Potočáci s oblibou vyhledávají klidnější místa mezi proudy za velkými kameny – v takzvaném proudovém stínu, kde číhají na kořist, kterou jim proud přinese. Potoční pstruzi se ve vodním sloupci moc nezdržují, ale pohybují se spíš u dna a v blízkosti úkrytů. Často se skrývají také ve vymletých březích mezi kořeny. Menší pstruzi obývají mělčí vody, větší ryby se stěhují do hlubších tůní.
Jezerní pstruzi se na rozdíl od svých potočních příbuzných pohybují volně ve vodním sloupci. Dokud je voda chladná, vyskytují se blíž hladiny, po oteplení se přesouvají do hlubších vod. Mezi oblíbená stanoviště v jezerech a nádržích patří místa, kudy protéká potok či řeka a vytváří strouhy.
Pstruzi se vydávají za potravou v podvečer, během zlaté hodinky sbírají hmyz z hladiny. Nejčastěji se jedná o chrostíky, pošvatky, měkkýše a červy. Větší jedinci loví menší rybky, jako jsou střevle, mřenky, vranky, hrouzci, ale třeba i mihule.
Pstruzi obecní obývají chladné, čisté a dobře okysličené tekoucí či stojaté vody s pevným štěrkovým nebo kamenitým dnem. Tekoucí vody podle nich dokonce dostaly své pojmenování – pstruhové pásmo. Jedná se o horní toky potoků a řek, které se nachází v horských a podhorských oblastech. Pstruha obecného v jezerní formě najdete i ve studených přehradních nádržích a jezerech. Kromě pstruhů obecných se do našich vod velmi často vysazuje pestřeji zbarvený pstruh duhový.
Mějte na paměti, že k lovu na pstruhových revírech potřebujete pstruhovou povolenku. Pstruhy můžete chytat buď na přívlač, nebo na mušku.
Pokud vyrážíte na potočáky, pořiďte si brodící kalhoty, se kterými se dostanete na místa, kam by se vám to suchou nohou nepodařilo. Snažte se o to, abyste byli co nejnenápadnější. Ryby v čirých vodách dobře vidí nad hladinu a snadno se vyplaší. V malých říčkách a potocích jděte proti proudu a nahazujte dál od sebe, ve větší tocích to zkuste od jednoho břehu k druhému. Když půjdete po proudu, pohybujte se pomalu, ať moc nerozvíříte písek a bahno u dna.
Při lovu jezerních pstruhů počítejte s dlouhými náhozy – k tomu se hodí ideálně rotační třpytky lžičkovitého tvaru, které se při správně vedeném dlouhém hodu nezamotají. Vedení ve stojaté vodě začněte prudkým škubnutím – roztočíte rotačku a pak táhněte plynule pomalu dál.
Ideální doba je podvečer – zlatá hodinka, kdy pstruzi vyrážejí za potravou k hladině a jsou mimořádně žraví. Dobrých výsledků se dočkáte také v podmračených a chladnějších dnech. Naopak slunečné, teplé dny a silný déšť nejsou pro lov pstruhů zrovna nejvhodnější.
Pokud lovíte na přívlač, udělejte si zásobu plandavek, třpytek (čím je voda rychlejší, tím užší a těžší třpytku použijte) a nymf v různých barvách. Pstruzi bývají vybíraví, někdy zabírají na růžovou, jindy na zelenou nebo bílou. V kalné vodě zvolte tmavé třpytky. Vyplatí se proto zkoušet. Když ignorují jednu barvu, zkuste jinou. Nástrahy veďte pomalu, aby měly šanci klesnout co nejvíc ke dnu. Když pstruzi sbírají potravu z hladiny, nejlépe zabírají na suchou mušku. Správné zacházení s muškařskou šňůrou a prutem chce trpělivost a cvik.
● Na pstruhových revírech používejte háčky bez protihrotu, které jsou k rybám šetrnější.
● Pokud se budete během lovu pohybovat, potřebujete mít všechno vybavení u sebe – pořiďte si proto skladný raketový podběrák, tašku na přívlač nebo rybářskou vestu se spoustou kapes.
● Nahlédněte pod vodu. Při lovu pstruhů je dobré vidět pod vodu, investujte do kvalitních polarizačních brýlí.
Jak dlouho žije pstruh?
Ve volné přírodě se dožívá 3 až 5 let. V zajetí přežije i několik desítek let.
Jaký má pstruh obecný rekord?
Největší pstruzi potoční vytažení na našem území měřili okolo 85 cm.
Těla pstruhů obecných mají vřetenovitý tvar. Typickým znakem je tuková ploutvička, která se nachází mezi hřbetní a ocasní ploutví. Břišní a prsní ploutve jsou v poměru k tělu krátké a ocasní ploutev bývá vykrojená především u mladších jedinců.
Zbarvení pstruha potočního je velice variabilní. Po bocích jsou ryby šedohnědé, zelenohnědé až zlatohnědé s fluorescenčním odleskem, směrem ke hřbetu se zbarvení ztmavuje, k břichu zesvětluje, s tím, že samotné břicho má bílou či lehce nažloutlou barvu. Nejtypičtějším znakem jsou tmavé skvrny a ty, které se nachází v oblasti postranní čáry, mají červený střed a světlý (bílý) lem. Pstruzi jezerní nemají tak pestré barvy jako jejich potoční příbuzní a jsou spíše stříbřitě šedí.
Kromě barvy se jednotlivé formy liší ve velikosti. Pstruh potoční dorůstá 25 až 40 cm. Pstruh jezerní je mnohem větší a bývá 50 až 80 cm dlouhý. Rozdíl mezi samcem a samicí spočívá ve tvaru těla – samice mají objemnější břicho a celkově nižší tělo, ve zbarvení – samci mívají výraznější barvy a ve tvaru dolní čelisti – vzrostlí samci se vyznačují typicky hákovitě zahnutou spodní čelistí.
Pstruzi se třou na přelomu podzimu a zimy, kdy vyrazí na trdliště proti proudu. Během toho jsou schopni skokem překonat až metr vysoké překážky. Samice vytváří na dně mělké prohlubně, kam následně kladou jikry a překrývají je rozvířeným pískem. 2kilová samice naklade přibližně 2 000 až 8 000 jiker, které se vyvíjejí 100 až 150 dní v závislosti na teplotě okolní vody – čím vyšší teplota, tím rychlejší vývoj.
Chceme atlas vylepšovat na základě zpětné vazby - podělte se se svými zkušenostmi - s rozsáhlejšími připomínkami doporučujeme nás kontaktovat napřímo přes e-mail.
Přidat příspěvekNakupujete mimo ČR? Přepnout měnu do EUR
